Slovník pojmů

Je považován za ústřední regulátor metabolismu železa v organismu. Jedná se o peptid složený z 25 aminokyselin. Tvoří se v játrech, cirkuluje v krvi a je vylučován ledvinami. Je schopen se vázat na ferroportin, který zajišťuje export železa z buněk. Hepcidin indukuje internalizaci a degradaci membránového ferroportinu, tím pak snižuje vstřebávání železa z GIT (snižuje uvolňování Fe z enterocytů), stejně snižuje i uvolňování „recyklovaného“ železa ze zásob makrofágů. Koncentrace hepcidinu je snížená u „hladu po železe“ (u sideropenie, hypoxie, poztrátové anemie - vystupňované erytropoézy) nebo v některých případech dyserytropoezy (a vzácných poruch metabolismu železa). Naopak vysoké koncentrace hepcidinu lze zachytit u chronických zánětů a onemocnění či některých stavů spojených s přetížením železem (např. revmatoidní artritida, nádorová onemocnění, chronická hemodialýza). Zprostředkovává tedy vznik anemie chronických onemocnění a jeho stanovení může být důležité i u dalších poruch metabolismu železa. Aby mohl nadbytek železa či zánětlivý stav stimulovat syntézu hepcidinu, je zapotřebí hemochromatosis protein (HFE). Proto u hereditární hemochromatózy (zůsobené mutací genu pro HFE) nemůže být účinně stimulována syntéza hepcidinu, což vede k nadměrnému přísunu železa do organismu.

somatická mutace v oblasti genu Janusovy Kinázy 2 (JAK2) na krátkém raménku 9. chromozomu , jejímž následkem je změna aminokyselin fenylalaninu za valin v pozici 617.

(dle poslední WHO klasifikace z roku 2008 myeloproliferativní neoplázie)
jsou klonální hematologická onemocnění kmenových krvetvorných buněk charakterizovaná proliferací jedné nebo více krvetvorných řad (tj. granulocytární, erytroidní, megakaryocytární a mastocytární).

Nejprve May popsal v roce 1909 asymptomatického pacienta s inkluzemi v leukocytech a až v roce 1945 Hegglin popsal současný výskyt obřích trombocytů a trombocytopenie a tak. Syndrom byl označen jako May-Hegglinova anomálie (MHA). V roce 1972 Epstein popsal současný výskyt makrotrombocytopenie a hluchoty a nefropatie, ale bez inkluzí v leukocytech (tyto jsou však prokazatelné imunohistochemicky). V roce 1985 byl popsán Fechtnerův syndrom, u kterého byla navíc katarakta a přítomny inkluze v leukocytech a v roce 1990 byl popsán Sebastianův syndrom, který se od MHA liší tím, že inkluze v leukocytech jsou dokulata (u MHA jsou oválné až vřetenovité), spíše menší a je jich více (u MHA jen 1-2 inkluze v leukocytu) a jsou tvořeny jen ribozomy a neobsahují mikrofilamenta. Mutace genu MYH9, jako příčina defektu těžkého řetězce nesvalového myozinu IIA, byly popsány v roce 2000, což vysvětluje nálezy v leukocytech a změny trombocytů, ale ne všechny přidružené somatické symptomy. Dědičnost uvedených syndromů je autozomálně dominantní, ojediněle ale byl popsán i sporadický výskyt.

Jdná se o základní parametr metabolismu železa. Transferin slouží jako sérový transportér železa.
saturace transferinu = «math xmlns="http://www.w3.org/1998/Math/MathML"»«mfrac»«mrow»«mi»S«/mi»«mo»-«/mo»«mi»§#382;elezo«/mi»«mo»§nbsp;«/mo»«mfenced close="]" open="["»«mrow»«mi»§#956;mol«/mi»«mo»/«/mo»«mi»l«/mi»«/mrow»«/mfenced»«/mrow»«mrow»«mi»S«/mi»«mo»-«/mo»«mi»transferin«/mi»«mo»§nbsp;«/mo»«mfenced close="]" open="["»«mrow»«mi»g«/mi»«mo»/«/mo»«mi»l«/mi»«/mrow»«/mfenced»«/mrow»«/mfrac»«mo»*«/mo»«mn»4«/mn»«/math»

laboratorní stanovení, které zjišťuje kapacitu vzorku krve in vitro vázat železo. Jde o odhad koncentrace transferinu (levnější než jeho přímé měření). Čím je vyšší koncentrace transferinu (např. při nedostatku železa), tím je vyšší TIBC.

Cystationin-β-syntáza (CBS, EC 4.4.1.22, Wikipedie) je klíčový enzym odbourávání homocysteinu transsulfurací. Funkcí enzymu je kondenzovat homocystein se serinem za vzniku cystationinu (z něhož v dalších krocích vzniká aminokyselina cystein); kofaktorem reakce je pyridoxalfosfát (aktivní forma vitamínu B₆).

Regulace aktivity:

• aktivace:
• S-adenosylmetionin (SAM)
  
• oxidace (oxidační stres)
• inhibice:
• oxid uhelnatý (CO), oxid dusnatý (NO)

Různé mutace (cca 40, frekvence v populaci 1:344 tis.) v genu pro CBS mohou vést ke špatnému odbourávání homocysteinu a tím k hyperhomocysteinemii a homocystinurii. Mutace obvykle způsobí špatnou (nebo žádnou) reakci enyzmu na aktivaci SAM. Pokud je homocystinurie neléčená, může zahubit svého nositele zejména trombotickými komplikacemi již kolem 30. roku věku (akutní infarkt myokardu, plicní embolizace). Při léčbě (obvykle podávání metylových donorů jako je kyselina listová nebo betain) je prognóza onemocnění dobrá.

Aminokyselina obsahující síru, homolog cysteinu (navíc obsahuje metylenovou skupinu, viz obrázek). Vzniká z metioninu demetylací a je odbouráván dvěma základními mechanismy:

• remetylací zpět na metionin, tato cesta je závislá na:
  • kyselině listové (MetS)
  • vitamínu B₁₂ (MetS)
  • ev. betainu (BHMT)
• transulfurací na cystein, tato cesta je závislá na:
  
  • vitamínu B₆ (CBS)

Vzorce cysteinu, homocysteinu a metioninu (modrou barvou zvýrazněny rozdíly mezi molekulami - zleva doprava: metylenová skupina, metylová skupina) vektorová verze obrázku je zde

Mutace v enzymech odbourávajících homocystein nebo deficit některého z vitamínů podílejících se na jeho metabolismu, příp. kombinace obojího, mohou vést k zvýšené hladině homocysteinu. Zvýšená hladina homocysteinu je podezřelá jako nezávislý rizikový faktor rozvoje aterosklerotických komplikací nebo může být ukazatelem deficitu vitamínu B₁₂ a kyseliny listové.

Více informací o soupravě ke stanovení homocysteinu od firmy Abbott Laboratories.

Metionin-adenosyltransferáza (EC 2.5.1.6, MAT) je enzym katalyzující vznik S-adenosylmetioninu (SAM) z metioninu a ATP. SAM je metylovým donorem prořadu metylačních reakcí v lidském organismu.
U savců existují 3 formy MAT:

• MAT I a III (tetramer a dimer téže podjednotky resp., základní podjednotka je tedy produktem stejného genu), syntetizovány jsou v játrech
• MAT II (odlišný gen od MAT I a II), syntéza z menší části v játrech, dále v ledvinách, mozku, varlatech a lymfocytech

Regulace aktivity MAT (zejména I a III) musí být velmi přísná - musí zajistit dostatek SAM pro metylační reakce, ale jeho nadbytek by buňku zbytečně připravoval o energii ve formě ATP.
Aktivita MAT je regulována:

• redoxním stavem buňky
• oxidační stres snižuje aktivitu MAT, zejména redoxní stav cysteinových zbytků na různých molekulách (např. oxidovaný glutathion inhibuje MAT, deficit redukovaného glutationu např. u alkoholické jaterní cirhózy vede k inhibici MAT)
• nitrosylační stres rovněž snižuje aktivitu MAT; zvýšená produkce NO v játrech (např. při sepsi) a expozice donorům NO inhibuje MAT. Naopak inhibice NO syntázy MAT aktivuje.

Význam hereditárního deficitu MAT je zatím nejasný, objevují se zprávy o vazbě na demyelinizační onemocnění (narušená syntéza fosfatidylcholinu). Perorální podávání MAT pacientům s alkoholickou jaterní cirhózou významně zlepšilo jejeich přežívání.

Anglický ekvivalent: methionine adenosyltransferase

Metyléntetrahydrofolátreduktáza (MTHFR, EC 1.5.1.20, Wikipedie) je cytoplazmatický enzym, který přeměňuje 5,10-metyléntetrahydrofolát na 5-metyltetrahydrofolát (viz cyklus kyseliny listové); má tedy klíčovou úlohu v remetylaci (odbourávání) homocysteinu na metionin.
Je známo několik mutací v genu pro MTHFR, klinicky významná je hlavně C677T (cytosin na 677. pozici je nahrazen tyminem), zejména v homozygotním stavu (TT). Mutace je také nazývána "termolabilní", protože aktivita takového enzymu je výrazně snížena vlivem (fyziologické) teploty. Nositelé této mutace (hlavně homozygoti) mohou mít zvýšené hladiny homocysteinu (viz Hcy), hyperhomocysteinémie však téměř výhradně vzniká v kombinaci s nedostatkem kyseliny listové (lidé s termolabilní mutací saturovaní folátem nemají hyperhomocysteinémii).