Všechny kategorie

Stránka: (Předchozí)   1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  (Další)
  VŠE

KARDIOMARKERY

Nemoci z volných radikálů

Choroby a stavy, v jejichž etiopatogenezi se významně podílí oxidační stres, tedy převaha volných radikálů. Patří mezi ně např. diabetes mellitus (poškození β-buněk Langerhansových ostrůvků, vznik pozdních komplikací včetně diabetické mikroangiopatie), ateroskleróza (oxidační modifikace LDL vede ke jejich aterogenicitě), katarakta, senilní makulární dystrofie, Alzeheimerova a Parkinsonova choroba, poškození tkání při reperfuzi (rekanalizace věnčité tepny, transplantace, odstranění embolu), maligní přeměna buňky (poškození DNA), chronické zánětlivé stavy (např. revmatoidní artritida, dialyzovaní nemocní), stárnutí organismu aj.
Anglický ekvivalent: Free radical diseases

Nestabilní plát

Pokročilé stadium aterosklerózy se zvýšeným rizikem ruptury aterosklerotického plátu (viz ruptura plátu).
Anglický ekvivalent: Unstable plauqe, Vulnerable plaque, Rupture-prone plaque

Oxidační stres

Stav, kdy převažují oxidačně působící volné radikály nad antioxidanty. Může být způsoben nadprodukcí volných radikálů, nedostatečnou antioxidační ochranou či kombinací obou faktorů. Podílí se na vzniku a rozvoji četných chorobných stavů (viz nemoci z volných radikálů).
Anglický ekvivalent: Oxidative stress

Peritoneální dialýza

Metoda náhrady funkce ledvin (renal replacement therapy, RRT), patří mezi mimotělní očišťovací procedury. Jako dialyzační membrána slouží peritoneum. Dialyzační roztok je napouštěn peritoneálním katétrem do peritoneální dutiny, kde se zbavuje nepotřebných a toxických látek přechodem přes polopropustnou peritoneální membránu; po určité době je roztok vypuštěn a procedura se opakuje. Napouštění a vypouštění roztoku si provádí nemocný sám nebo jsou řízeny přístrojem (tzv. cycler), na který je nemocný napojen např. v nočních hodinách. Peritoneální dialýza je prováděna obvykle ambulantně (CAPD, continual ambulatory peritoneal dialysis).
Anglický ekvivalent: Peritoneal dialysis, Continual ambulatory peritoneal dialysis, CAPD 

Renální osteodystrofie

Jedná se o multifaktoriální poruchu kostní remodelace u nemocných s chronickým selháním ledvin, která zahrnuje stavy s vysokým i nízkým kostním obratem. Stavy s vysokým kostním obratem (osteitis fibrosa) jsou následkem působení sekundární hyperparathyreózy (viz sekundární hyperparatyreóza) na kostní tkáň. Stavy s nízkým kostním obratem jsou reprezentovány zejména adynamickou kostní chorobou, méně často osteomalacií. V klinickém obraze jde většinou o kombinaci vysokoobratové a nízkoobratové osteopatie, většinou však jeden z těchto stavů převažuje. Základní příčinou renální osteodystrofie je porucha metabolismu vitaminu D, především nedostatečná hydroxylace v poloze 1α v ledvinách, což posléze vede k řetězu dějů vyvolávajících sekundární hyperparathyreózu.
Anglický ekvivalent: Renal osteodystrophy, Renal bone disease, Renal osteopathy 

Respirační vzplanutí

Po pohlcení bakterií fagocyty (neutrofily, makrofágy) dojde v fagocytu k prudkému nárůstu spotřeby kyslíku, který je spotřebován na produkci reaktivních derivátů, jako je superoxid, peroxid vodíku, hydroxylový radikál a kyselina chlorná. Vznik superoxidu katalyzuje enzym NADPH-oxidáza, na vzniku dalších reaktivních forem kyslíku se podílí i superoxiddismutáza a myeloperoxidáza. Respirační vzplanutí hraje důležitou roli v imunitním systému; fagocyty využijí vzniklé reaktivní formy kyslíku (především kyselinu chlornou) k zabíjení fagocytovaných mikroorganismů.
Anglický ekvivalent: Respiratory burst, Oxidative burst

Reverzní epidemiologie

Jedná se o fenomén, popsaný u nemocných v těžkém stavu (např. s chronickým selháním ledvin, léčených hemodialýzou či peritoneální dialýzou nebo u nemocných s nádory, chronickými autoimunitními chorobami) a týkající se změněného (či dokonce obráceného) vztahu mezi známými rizikovými faktory aterosklerózy a prognostickými faktory přežití. U těchto nemocných bylo zjištěno, že přítomnost některých známých rizikových faktorů (mj. vysoký body mass index, zvýšená hladina celkového a LDL-cholesterolu či homocysteinu) nemají buď žádný či dokonce mají opačný prognostický význam než u populace s normální funkcí ledvin. Zdá se, že hlavní příčinou tohoto fenoménu je chronický zánětlivý stav a často se vyskytující malnutrice u těchto nemocných. Ty vyvolají pokles výše uvedených parametrů; nejedná se proto o příznivou známku, ale naopak to odráží chronický zánět a malnutrici, jejichž vliv je u těchto nemocných z prognostického hlediska zásadní.
Anglický ekvivalent: Reverse epidemiology, Risk factor reversal

Ruptura plátu

Nestabilní (vulnerabilní) aterosklerotický plát (viz nestabilní plát) je křehký a hrozí rupturou. Na obnažený kolagen a ostatní složky mezibuněčné hmoty adherují trombocyty, vzniká nejprve bílý a pak i červený trombus. Ruptura plátu je nejčastější příčinou infarktu myokardu; během několika hodin dojde k uzávěru průsvitu tepny trombem. Rekanalizační léčba by měla nastat dříve než dojde o organizaci a vazivové přeměně trombu.
Anglický ekvivalent: Plaque rupture

Sekundární hyperparatyreóza

Nadprodukce parathormonu příštítnými tělísky, způsobená jejich dlouhodobou stimulací na základě jiného onemocnění. Nejčastější příčinou sekundární hyperparatyreózy je chronické selhání ledvin. Stimulaci příštítných tělísek způsobuje:
a) hypokalcémie (daná nedostatečnou absorpcí vápníku v tenkém střevě jako následek snížené koncentrace kalcitriolu při nedostatečné hydroxylaci vitamin D v poloze 1α v ledvinách)
b) hyperfosfatémie (následek porušené eliminace anorganického fosfátu ledvinami).
Sekundární hyperparatyreóza ohrožuje nemocného rozvojem renální osteopatie, kalcifikací měkkých tkání včetně stěny cév a může přejít v terciární hyperparatyreózu. Léčba spočívá v podávání kalcitriolu či 1α-kalcidiolu, vazačů fosfátu a kalcimimetik.
Anglický ekvivalent: Secondary hyperparathyroidism, SH

Superoxiddismutáza

Základní antioxidační enzym (EC 1.15.1.1, Expasy, Wikipedie), obsažený prakticky ve všech aerobních organismech. Urychluje přeměnu (dismutaci) superoxidu na peroxid vodíku a kyslík:
2 O2.- + 2 H+ → H2O2 + 2 O2
Mikroorganismy s mutací genu pro SOD nejsou schopny přežít v aerobním prostředí. Člověk má cytoplazmatickou SOD, obsahující atom mědi a zinku (Cu,Zn-SOD), enzym mitochondriální obsahuje mangan (Mn-SOD). Některé mikrorganismy mají Fe-SOD. Hereditární deficit SOD se u člověka projeví jako amyotrofická laterální skleróza. Zvýšená aktivita SOD může být reakcí na nadměrnou zátěž volnými radikály (superoxidem).
Anglický ekvivalent: Superoxide dismutase


Stránka: (Předchozí)   1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  (Další)
  VŠE