Laboratorní vyšetření u diabetu

Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, podle doporučení České diabetologické společnosti a České společnosti klinické biochemie je pro diagnostiku diabetu jediným přípustným biologickým materiálem plazma žilní krve.

Pro diabetes mellitus svědčí, je-li hladina glukózy v plazmě žilní krve:

• ≥ 7,0 mmol/L, byl-li pacient nalačno;
• ≥ 11,1 mmol/L, není-li jisté, zda se jednalo o odběr nalačno.

Tato hodnota však musí být potvrzena z nového odběru krve, a to v jiný den. Je-li uvedená hodnota zjištěna jen jednou, pro stanovení diagnózy musí být navíc přítomny typické klinické známky diabetu.

Jestliže je uvedená glykémie nalezena jen jednou a nemocný nemá klinické známky diabetu nebo je-li hladina glukózy v plazmě žilní krve nalačno v rozmezí 5,6 – 6,9 mmol/l (tedy mírně zvýšená), musí být diagnóza diabetu potvrzena (nebo vyloučena) pomocí zátěžového testu – orálního glukózového tolerančního testu (oGTT).

Glukózový toleranční test (oGTT)

Indikace k provádění oGTT jsou uvedeny v předchozích odstavcích. Důležité je nemocného poučit o přípravě k testu. Alespoň tři dny před testem by měl nemocný jíst normální stravu bez omezení sacharidů, od večera je nalačno.

Vlastní test spočívá v zátěži 75 g glukózy, podané per os. Nemocný během minuty vypije roztok se 75 gramy glukózy, ochucený obvykle citrónem nebo kyselinou citronovou. Pak zůstává v klidu a po dvou hodinách následuje další odběr žilní krve. Podle hodnoty glykémie v plazmě žilní krve v tomto vzorku jsou testovaní zařazeni:

• glykémie < 7,8 mmol/L: normální glukózová tolerance;
• glykémie ≥ 11,1 mmol/L: diabetes mellitus;
• glykémie 7,8 – 11,0 mmol/L: porušená glukózová tolerance; v tomto případě se doporučuje oGTT po několika měsících zopakovat.

Algoritmus diagnostiky diabetu ilustruje následující obrázek (vysvětlení zkratek v textu).

Screening gestačního diabetu

Screening gestačního diabetu (GDM) začíná v prvém trimestru měřením hladiny glukózy v žilní krvi nalačno; při normálním výsledku pokračuje provedením glukózového tolerančního testu (oGTT) v 2. trimestru, obvykle mezi 24. a 28. týdnem gravidity. Jeho provedení je stejné jako mimo těhotenství, krev na stanovení hladiny glukózy se však odebírá navíc 1 hodinu po podání 75 g glukózy p. os. (tj. tříbodový test) a poněkud přísnější jsou kritéria hodnocení testu. Koncentrace glukózy v séru (plazmě) venózní krve by měla být nalačno pod 5,1 mmol/L, hodinu po zátěži pod 8,5 mmol/L a dvě hodiny po ní pod 10 mmol/L; pro stanovení diagnózy GDM stačí, když je překročena jen jedna z těchto tří hodnot. 

Je-li glykémie nalačno opakovaně ≥ 7,0 mmol/L, nejedná se o GDM, ale o zjevný diabetes mellitus v těhotenství. Podrobně postup při screeningu GDM popisuje následující obrázek.

I když asi u 90 % případů gestačního diabetu (tj. diabetu diagnostikovaného v těhotenství) se po porodu normalizuje tolerance glukózy, jsou tyto ženy v budoucnu přece jen více ohroženy manifestací diabetu.

O diabetu v těhotenství a nutnosti správné kompenzace onemocnění pro matku i plod bylo pojednáno zde.

Poznámka: V USA je někdy jako screening gestačního diabetu mezi 24. a 28. týdnem gravidity prováděn tzv. Glucose challenge test: hladina glukózy se měří v plazmě žilní krve, odebrané 1 hodinu po podání roztoku s 50 g glukózy. Glykémie by měla být nižší než 7,8 mmol/L (někteří autoři doporučují 7,2 mmol/L); při překročení této hranice se provádí „klasický“ oGTT se 75 g glukózy p. o.

Prediabetes

Stav, který je indikací k provedení oGTT (tj. glykémie v plazmě žilní krve nalačno > 7,0 mmol/L nalezená jednou u osoby bez příznaků diabetu nebo glykémie v rozmezí 5,6 – 7,0 mmol/L) je nazýván hraniční glykémie nalačno (impaired fasting glucose, IFG). Ta je spolu s porušenou glukózovou tolerancí (impaired glucose tolerance, IGT, tj. glykémie v plazmě žilní krve ve 2. hodině oGTT v rozmezí 7,8 – 11,0 mmol/L) někdy označována jako prediabetes. Je nesporné, že tyto osoby mají vysoké riziko rozvoje diabetu. Navíc jsou ohroženy i kardiovaskulárními chorobami a zhoubnými nádory, mj. kolorektálním karcinomem.