Vyšetření zažívacího traktu

Funkcí žaludku je hlavně trávení bílkovin (pomocí denaturace kyselinou chlorovodíkovou a zde produkovaným enyzmem pepsinem), je zde však produkována celá řada dalších důležitých látek. Za všechny jmenujme:

• gastrin - hormon stimulující produkci kyseliny chlorovodíkové a pepsinogenu
• R-protein a “vnitřní faktor” - proteiny nezbytné pro vstřebání vitamínu B₁₂ (viz tam [[odkaz na Vitamíny 4.1.5.]])

Před nástupem endoskopie (flexibilní gastroskopie) se produkce žaludeční šťávy testovala pentagastrinovým testem. Jeho princip spočíval v parenterálním (s.c.) podání syntetického analogu gastrinu - pentagastrinu a sledování objemu a koncentrace HCl v žaludeční šťávě před stimulací pentagastrinem a po ní. Z výsledku se pak usuzovalo na nadměrnou tvorbu HCl (hyperchlorhydrie, např. při žaludečním vředu) nebo její nedostatečnou tvorbu (hypochlorhydrie, např. při chronické atrofické gastritidě). Test byl invazivní (zavedení nazogastrické sondy) a výsledky nebyly tak přínosné jako přímá diagnostika a možnost odebrání bioptického vzorku při gastroskopii.

Infekce Helicobacter pylori

Uvádí se, že asi 50 % populace je touto bakterií infikováno a má tedy vyšší riziko vzniku zejména žaludečního vředu, karcinomu žaludku nebo vzácněji MALTomu. Bakterie způsobuje chronickou infekci žaludku (chronická atrofická gastritis) a je považována za prekancerózu (stav, který může vést ke zhoubnému bujení). Přítomnost této infekce testujeme jen selektivně u pacientů s žaludečním vředem nebo u časných karcinomů žaludku. Kromě dechového testu (Obrázek 2) lze použít i detekci antigenu Helicobacteru pylori ve stolici (ELISA metodou [[odkaz na Principy metod 4.3.]]). Většina infekcí je asymptomatických a svému nostiteli nikdy nezpůsobí potíže. V kombinaci se zvýšenou aciditou žalueční šťávy však může vést k žaludečnímu vředu a v kombinaci se sníženou aciditou k atrofické gastritidě a karcinomu.

Někdy se provádí tzv. “rychlý ureázový test” v bioptickém vzorku získaném během gastroskopie. Při něm se vzorek žaludeční sliznice ponoří do média s ureou a acidobazickým indikátorem. Je-li přítomen H. pylori s ureázou, rozloží ureu na CO₂ a NH₃ + H⁺, čímž sníží pH roztoku a to je detekováno změnou barvy acidobazického indikátoru v roztoku.

U infikovaných lidí se také vyskytují protilátky proti H. pylori v séru, které však přetrvávají dlouhodobě a nehodí se k posouzení eradikace mikroba ani k screeningovým účelům (>60 let je pozitivní u 85% pacientů).