BioHema
V kurzu je přehledně probraná problematika analytických vlastností metod - senzitivita, specifičnost, preciznost, správnost, pravdivost. Přehled základních analytických vlastností kvantitativních analytických metod je demonstrován i na řadě názorných příkladů z praktického života, což přispívá k pochopení zdánlivě nezáživné problematiky.
V tomto kurzu se seznámíte se současnými možnostmi měření krevních obrazů na hematologických analyzátorech. Dozvíte se, jaké existují v současnosti typy analyzátorů, na jakém principu analyzátory krevních částic fungují a také jaké výhody či úskalí nám v praxi jejich užívání přináší.
Kurz morfologie je zaměřen na krvetvorbu jako celek, vysvětluje původ krevních buněk a tvorbu jednotlivých buněčných řad. Další část je věnována červené krevní řadě (erytropoeze) a chudokrevnosti (anémii).
K nejčastějším onemocněním vůbec patří sideropenická anémie způsobená nedostatkem železa - právě této chorobě je podrobně věnována závěrečná část kurzu.
Tento kurz obsahuje dvě přednášky shrnující vybraná hematoonkologická témata - mnohočetný myelom a akutní leukémie.
Játra jsou orgánem mnoha funkcí a při jejich poškození je změněna celá řada biochemických markerů. K těm pro játra specifičtějším patří:
Hyperbilirubinémie nejčastěji vznikají jako následek intravaskulární hemolýzy, poškození jaterní buňky nebo zabránění odtoku žluče z jater (obstrukce). Mezi nejčastější příčiny poškození jater patří etanol a virové hepatitidy (HAV, HBV, HCV).
Přednáška se zabývá podstatou srážení krve a to především jeho fyziologickými pochody. Za normálních okolností dojde při porušení kontinuity cévní stěny k její konstrikci. Následuje snaha vytvořit hemostatickou zátku. Jako první reagují destičky. Začínají se shlukovat, posléze se tzv. aktivují a uvolňují působky podporující další vazokonstrikci, agregaci krevních elementů za tvorby primární zátky. Jako 3. vstupují do hry srážecí faktory, krevní proteiny pocházející převážně z jater. Mnohastupňový proces - koagulační kaskáda - precizně regulovaný specifickými i nespecifickými proteázami, v jehož centru stojí aktivovaný faktor X. neboli Stuartův - Prowerův, vyústí ve vznik fibrinu jako hlavní zpevňující složky sekundární hemostatické zátky. Prakticky souběžně se spouští fibrinolytický systém tak, aby organismus udržel hemostázu.
Počet kreditů ČLK: 3
Autor: MUDr. Zdeňka Hajšmanová
Fyziologicky všechny pochody srážení krve vedou k udržení funkční hemostázy. Jakákoli jejich porucha, ať už ve smyslu nadbytku či nedostatku, může vést k život ohrožujícím stavům. Nemocí je celé spektrum, mohou postihnout každý krok, od nedostatečnosti cévní stěny, přes nefunkční destičky a defekty koagulačních faktorů, až po neúčinný fibrinolytický systém. V této kapitole se zabýváme především dědičnými koagulačními defekty, zejména těmi, které v ambulanci potkáme nejčastěji, a to jsou hemofilie. Relativně frekventní na chromozom X vázané deficity faktoru VIII (u hemofilie typu A), faktoru IX (u hemofilie typu B), faktoru XI (u hemofilie C). Projevem choroby je krvácivý stav v širokém spektru postižení. Spontánní krvácení je spíše vzácné a charakteristické pro těžký stupeň hemofilie. Častější pak bývá krvácení do kloubů, svalů, GIT a nejobávaněji do CNS. S těmito diagnózami musí být obeznámen nejen hematolog, který je léčí, ale zdravotníci ostatních odborností a ideálně i širší veřejnost zejména kvůli možnosti masivního krvácení při poranění, drobných lékařských zákrocích a ošetřeních. První pomoc v akutních situacích je přitom relativně banální: podání čerstvě mražené krevní plazmy.
Počet kreditů ČLK: 3
Autor: MuDr. Zdeňka Hajšmanová
Kurz shrnuje v praxi používané způsoby odhadu glomerulární filtrace:
Zmíněna je i problematika testování tubulárních funkcí - koncentrační test, frakční exkrece a acidifikační test.
Kurz obsahuje základní fyzikální vlastnosti a chemické vyšetření moče. Naučíte se indikovat a interpretovat specifickou hmostnost, pH, nitrity, leukocyty, bílkovinu, krev, glukózu, ketolátky, bilirubin a urobilinogen v moči. Dále se seznámíte se složením močového sedimentu, kde můžete najít erytrocyty, leukocyty, epitelie, bakterie a kvasinky, parazity, hlen, válce a krystaly.
Počet kreditů ČLK: 3
Autor: MUDr. Daniel Rajdl, Ph.D.
Tématem kurzu je metabolizmus vápníku, fosforu a hořčíku - patofyziologické souvislosti a klinické konsekvence.
Počet kreditů ČLK: 3
Autor: MUDr. Richard Pikner, Ph.D.
V úvodu jsou vysvětleny základní pojmy ABR - acidóza, acidémie, alkalóza, alkalémie, kompenzace a korekce. Podrobněji jsou rozebrány jednoduché poruchy ABR (MAC, MAL, RAC, RAL) i poruchy smíšené - jejich příčiny, hodnocení dle kompenzačního grafu a na principu elektroneutrality s užitím výpočtů chlorid korigovaný a neměřené anionty. Dále je rozebrána změna distribuce a ionizace minerálů a jejich vliv na nervosavlovou dráždivost, příčiny hypernatrémie, hyponatrémie, hyperkalémie, hypokalémie, korekce kalémie k pH, hemolýze a počtu trombocytů. Vysvětleny jsou pojmy osmolalita, osmolální okno, přesuny vody u hypoosmolálních a hyperosmolálních stavů. Vše je vysvětleno na řadě kazuistik.
V úvodu jsou rozebrány laboratorní chyby a zdůrazněno nejvyšší zastoupení chyb preanalytických. Následují obecné zásady odběru krve, užití jednotlivých zkumavek, elektronická žádanka, odběr do heparinátu Li. Podrobněji jsou rozebrány indexy LIH a příčiny hemolýzy, transport krve do laboratoře, odběr ABR, speciální požadavky odběru krve, odběr moče obecně a speciální požadavky. Součástí textu i prezentace je řada kazuistik z preanalytiky (vliv infúze, vliv protisrážlivých činidel, odběr do heparinátu Li, chyby odběru ABR, K a doba transportu, K a trombocyty, K a hemolýza, chybný odběr moče z močového sáčku, chybný sběr moče...).
Tématem kurzu jsou principy kontroly kvality v laboratoři (interní, externí).
V kurzu naleznete informace o ateroskleróze a jejích rizikových faktorech. Rizikové faktory aterosklerózy dělíme na ovlivnitelné a neovlivnitelné. Dále vysvětlujeme pojem kardiovaskulární riziko, uvádíme způsob jeho odhadu a předkládáme soubor opatření, kterými lze toto riziko snížit.
Klinicko-biochemické vyšetření zažívacího traktu hraje v současné době hlavní úlohu v neinvazivní (nebo jen málo invazivní) diagnostice jeho poruch. Velká část diagnostiky i léčby nemocí GIT je dnes realizována pomocí zobrazovacích metod a flexibilní fibroskopie (např. gastroskopie nebo koloskopie). Klinická biochemie se pak uplatní zejména při diagnostice poruch výživy, funkčních poruch (např. poruchy trávení a vstřebávání), v diagnostice akutní a chronické pankreatitidy a ve screeningových programech (okultní krvácení a celiakie).
Principy nejčastěji používaných metod v klinických laboratořích. Optické, elektrochemické, elektroforetické, imunochemické metody, osmometrie, PCR a gelová chromatografie. Aplikace na přístroje biochemický, acidobazický analyzátor. Příklady měření a kalibrace.
Počet kreditů ČLK: 3
Autor: Ing. Ladislav Trefil
Toxikologie je široká disciplína. Posluchač získá základní vhled do problematiky. Indikace do laboratoře přicházejí z nejrůznějších lékařských oborů jako ARO, emergency, psychiatrie, soudní či pracovní lékařství. Velkou oblast toxikologického zájmu tvoří jedy. Jejich formy, zdroje, mechanismus a rychlost účinku a zejména jejich laboratorní stanovení, ať již jako toxikologický screening při klinickém podezření na otravu, nebo jako monitoraci již známé expozice. Tento průkaz může být buď kvantitativní, nebo kvalitativní. Mezi klasicky nejčastějšími případy otrav jmenujme intoxikaci oxidem uhelnatým, těžkými kovy, léky a rovněž často skloňovanými alkoholy.Nejvíce využívanými materiály, v nichž noxu prokazujeme, jsou krev, moč, žaludeční obsah, případně pak vlasy, nehty a další. Samostatnou kapitolu pak představují analytické metody. Nejhojněji využíváme spektrální, chromatografické a imunohistochemické systémy, ale existuje množství další specializovaných postupů, které ovšem přesahují náš rámec.
Počet kreditů ČLK: 3
Autor: Ing. Václav Senft