Slovník pojmů

Při dlouhotrvající sekundární hyperparatyreóze může dojít k nodulární hyperplazii příštítných tělísek a ztrátě zpětné vazby: příštítná tělíska nereagují na zvýšení koncentrace vápníku např. při léčbě kalcitriolem a přetrvává autonomní nadprodukce parathormonu. Léčba je jedině chirurgická (parathyreoidektomie).

Anglický ekvivalent: Tertiary hyperparathyroidism

Glykoprotein, Mr = 80 KDa, hlavní součást frakce β1-globulinů. Vzniká v hepatocytech, a váže 2 atomy Fe(III). Transportní protein pro železo, přenáší ho zejména do krvetvorné kostní dřeně; železo je předáváno do buněk po vazbě transferinu na transferinové receptory v buněčné membráně. Snížená sérová koncentrace transferinu odráží pokles proteosyntézy (hepatopatie, malnutrice, zánětlivý stav) či nadbytek železa v organismu, zvýšená bývá při nedostatku železa. Transferin je železem nasycen asi z 30 %, snížení saturace transferinu železem je citlivý ukazatel nedostatku železa. Molekula transferinu obsahuje čtyři sacharidové řetězce zakončené kyselinou sialovou; alkoholici mají zvýšený podíl transferinu, obsahujícího jen 1 – 2 sacharidové řetězce (mono- či disialotransferin, bezsacharidový transferin, carbohydrate-deficient transferrin, CDT).

Anglický ekvivalent: Transferrin 

Více informací o soupravě ke stanovení transferinu od firmy Abbott Laboratories.

Membránový protein, na který se váže transferin přinášející železo. Známe dva druhy transferinových receptorů TfR1 a TfR2. TfR1 je ubikviterní, i když největší význam má na hepatocytech a erytroidních buňkách. Přebytek železa vede ke snížení jeho syntézy a naopak. Malý díl TfR1 se uvolňuje do plazmy a dá se v ní stanovit jako tzv. solubilní (volný) transferinový receptor (sTfR). Afinita TfR1 k transferinu je regulována β2-mikroglobulinem a membránovým proteinem, známým po názvem hemochromatosis protein (HFE). TfR2 je vysoce exprimován na povrchu hepatocytů. Jeho afinita k transferinu je 30x nižší než u TfR1, jeho tvorba se však nesnižuje při nadbytku železa.

Anglický ekvivalent: Transferrin receptor

Žlutavé proužky pozorované při pohledu na vnitřní stěnu tepny. Obsahují lipidy (hlavně cholesterol) v pěnových buňkách. Jedná se o prvé stadium aterosklerózy, popsané již u dětí a snad ještě reverzibilní. Později mohu přecházet ve vazivový aterosklerotický plát.

Anglický ekvivalent: Fatty streaks 

protein s vysokou expresí u karcinomů ovaria epiteliálního typu - serózního, endometrioidního a z jasných buněk (karcinomy mucinózního typu a ze zárodečných tkání exprimují HE4 jen zřídka) a adenokarcinomů endometria. Z biomarkerů ovariálního karcinomu se udává u HE4 nejvyšší diagnostická senzitivita (cca 75% při SP 95%), která se ještě zvyšuje v kombinaci s CA 125 (SN 75 - 95% při SP 95%). Je citlivější než CA 125 pro časnou diagnostiku karcinomu ovarií.

Více informací o soupravě ke stanovení HE-4 od firmy Abbott Laboratories.

Index ROMA (Risk of Ovarian Malignancy Algorithm) kombinuje výsledky stanovení HE4 a CA 125 (jsou-li obě vyšetření stanovena na Architectu); vyjadřuje riziko zhoubného onemocnění vaječníků u žen s tkáňovou hyperplazií ovarií v závislosti na hormonálním stavu (premenopauzální / postmenopauzální).

Více informací o soupravě ke HE-4 a CA-125 od firmy Abbott Laboratories.

Aktiviny jsou glykoproteiny vylučované specializovanými buňkami varlat u mužů a ovarií u žen. Podporují sekreci folikulostimulačního hormonu (FSH) v hypofýze a spolu s inhibiny hrají důležitou roli v rozvoji a regulaci reprodukčního statusu mužů i žen. V současné době se nevyužívají v rutinní klinické diagnostice, mají však nezastupitelné místo ve výzkumných projektech zaměřených na pochopení souvislostí vývoje a fungování reprodukčních a dalších mechanismů v lidském těle.

Celá definice