rozuměno úzce pouze v kontextu diagnostiky syfilis, bývají také označovány jako netreponemové nebo nespecifické. Jsou reakcí imunitního systému na kardiolipin (fosfolipid z buněčných membrán) uvolněný jak z buněk Treponema pallidum subsp. pallidum (v důsledku zničení mikroorganismu imunitní reakcí), tak i z lidských buněk (usmrcených v oblasti probíhajícího zánětu). Protilátky jsou detekovatelné již cca 4 týdny po infekci, proto jsou obligátní součástí screeningu lues (zkrácení imunologického okna). V průběhu syfilis jsou odrazem aktivity infekce a po podané léčbě monitorem jejího úspěchu. Detekují se netreponemovými (nespecifickými, antikardiolipinovými) testy mikroskopicky (VDRLmikro apod.) nebo makroskopicky (RPR apod.). Před zavedením prvního specifického testu (TPI) byly jedinou možností ověření klinického a mikroskopického nálezu (Bordett-Wassermannova reakce – „BWR“).Reakce jsou však zatíženy poměrně vysokým procentem (2-10%) falešně pozitivních výsledků v souvislosti s jinou zátěží fyziologickou (těhotenství, novorozenecký věk, stáří) nebo patologickou (jiné akutní infekce, autoimunitní onemocnění, nádorové procesy, rozsáhlá ischemická ložiska) a také výskytem falešně negativních reakcí (v počátku onemocnění před sérokonverzí 2-5%; u pozdní latentní syfilis představuje až 30% případů; zonální fenomén u akutní syfilis 2%).