Heparinem indukovaná trombocytopenie (HIT) přichází v klinice ve dvou formách – jako HIT 1 a HIT 2. HIT 1 je způsobena mírným proagregačním efektem podávaného heparinu, destičky mírně klesají od prvého dne heparinové léčby a není spojena s žádnou klinickou komplikací. Počet destiček se postupně upravuje přes pokračující léčbu heparinem.
HIT 2 je narozdíl od HIT 1 zapříčiněna tvorbou protilátek proti komplexům heparin/protein, v naprosté většině případů proti komplexům heparin/destičkový faktor 4 (H/PF4). HIT 2 (dále HIT) typicky nastupuje mezi 5. a 15. dnem heparinové léčby. Destičky klesají o 30-50% a vazbou ternárních komplexů imunoglobulin (IgG)/heparin/PF4 na IgG receptory trombocytů jsou tyto aktivovány, což vede k tvorbě agregátů destiček a zvýšené generaci trombinu (viz Obrázek). Protilátkami anti-H/PF4 vyvolaný hyperkoagulační stav může vést k trombotizaci v kterékoliv oblasti krevní cirkulace.
Obrázek. Patofyziologie HIT 2. Modifikováno dle http://www.ohsu.edu/academic/picu/common%20conditions.htm.
Diagnóza HIT je mnohdy obtížná a opírá se o klinická a laboratorní kritéria. Před specifickými testy na HIT se doporučuje zhodnocení pravděpodobnosti přítomnosti HIT tzv. „4T“ kritérii – hodnotí se a boduje pokles destiček, timing poklesu, přítomnost trombotických a kožních komplikací a přítomnost/nepřítomnost jiných možných příčin trombocytopenie – podrobně viz : (Lo GK et al, J Thrombos Haemost 4; 2006:759-765, volně přístupné).
Laboratorně detekujeme HIT-protilátky serologicky (ELISA testy, PIFA test, sloupcová aglutinace) a funkčně (agregace destiček, uvolňování serotoninu z alfa granulí trombocytů – serotonin release test nebo assay – SRA). Serologické testy mají vysokou senzitivitu ale malou specifitu v diagnostice HIT s trombózou.
Pacienti s antifosfolipidovým syndromem (APS) a recentní trombotickou komplikací jsou často, aspoň z počátku, léčeni hepariny a mohou vykazovat trombocytopenii. Bylo zjištěno, že u nemocných s APS lze frekventně zaznamenat falešně pozitivní serologické testy na HIT (Pauzner R et al, J Thrombos Haemost 2009;7:1070-1074, Warkentin TE, J Thrombos Haemost 2009; 7:1067-1069 volně přístupné).
Interference se serologickými testy na HIT je u pacientů s APS zapříčiněna přítomností protilátek proti PF4. Protilátky proti PF4 reagují i s komplexy PF4/H, narozdíl od “pravých HIT protilátek“ však tato vazba není inhibována vysokou koncentrací heparinu, navíc jsou u APS zpravidla negativní funkční testy (agregace, SRA) na HIT. (blíže viz souhrn) Zajímavá je i skutečnost, že nemocní se systémovým lupusem (SLE) mohou vytvářet autoprotilátky anti-PF4 i bez generace antifosfolipidových protilátek.
Lze tedy shrnout, že u nemocných s APS a pozitivními serologickými testy na HIT nedochází k inhibici této reakce vysokou koncentrací heparinu a jsou zpravidla negativní funkční destičkové testy. Odlišení od „pravých HIT“ má zásadní význam, protože tito nemocní často vyžadují léčbu hepariny
Tato prezentace ja také k dispozici ve verzi pro:
| Tisk (pdf) |
 |
Jak citovat toto dílo? (údaje kurzívou doplňte sami)
MUDr. Jan Novotný, Ph.D. : Falešně pozitivní testy na HIT u nemocných s antifosfolipidovými protilátkami. PO>STUDIUM [online] 27. 3. 2012, poslední aktualizace 27. 3. 2012 [cit. aktuální datum]. Dostupný z WWW: https://postudium.cz/mod/forum/discuss.php?d=614. ISSN 1803-8999