Jde o dynamický zátěžový test, který slouží především k definování limitů a rezervy kardiovaskulárního a respiračního aparátu. Tradičně pacienta vystavujeme zátěži bicyklového ergometru, kontinuálně měříme průtok vzduchu a analyzujeme složení dýchacích plynů. Pomocí této metody komplexně posuzujeme možnosti pacienta na úrovni ventilace (obstrukční a restrikční poruchy), tak na úrovni krevního oběhu (ICHS, TEN, plicní hypertenze, limitace obezity apod.). Metoda je součástí jak předoperačního vyšetření u kardiochirurgických operací či plicních resekcí, tak následného hodnocení efektu výkonu. Dále ji využijeme např v diferenciální diagnostice námahové dušnosti. Přednáška dále přibližuje průběh i možné komplikace vyšetření.