1. Aminotransferázy

Aminotransferázy (dřívějším, někdy dosud užívaným názvem transaminázy) katalyzují přenos aminoskupiny z aminokyseliny na ketokyselinu a naopak. Existuje větší množství aminotransferáz specifických pro jednotlivé aminokyseliny. Mají význam nejen pro tvorbu aminokyselin z jejich ketoanalog, ale i pro katabolismus jejich dusíku – přenosem aminoskupiny na kyselinu 2‑oxoglutarovou vzniká kyselina glutamová, která je jedinou aminokyselinou, jež může být přímo deaminována. Koenzymem všech aminotransferáz je pyridoxalfosfát (derivát pyridoxinu, vitaminu B6), který se přenosu aminoskupiny aktivně účastní.

V diagnostice se užívá stanovení aktivity dvou aminotransferáz; jsou to:

•      alaninaminotransferáza (ALT);

•      aspartátaminotransferáza (AST).

Tyto enzymy katalyzují následující reakce:

alanin + 2-oxoglutarát → pyruvát + glutamát (katalyzuje ALT)

aspartát + 2-oxoglutarát → oxalacetát + glutamát (katalyzuje AST)

ALT je čistě cytoplazmatický enzym, nejvyšší aktivitu najdeme v hepatocytech.

AST se vyskytuje nejen v játrech, ale ve vysoké aktivitě ji najdeme i v kosterním a srdečním svalu, méně
i v jiných parenchymatózních orgánech. Poměrně vysoká aktivita AST je v erytrocytech, proto při stanovení vadí hemolýza.

Jaterní buňka má jen asi 35 % AST v cytoplazmě, zbytek je v mitochondriích. Jak již bylo uvedeno v obecné části, cytoplazmatická frakce se uvolňuje do krve velmi snadno i při tak mírném poškození hepatocytů, jako je zvýšení permeability buněčné membrány. Mitochondriální AST naproti tomu přechází do krve až při nekróze jaterní buňky. Poměr AST/ALT má tedy význam pro určení vážnosti léze hepatocytů. Pro interpretaci je důležitý i fakt, že ALT má několikanásobně delší biologický poločas než AST. Vysoký poměr AST/ALT pozorujeme i u svalového původu, neboť aktivita ASDT v příčně pruhovaných svalech je výrazně vyšší než je aktivita ALT.

Stanovení aktivity aminotransferáz

Stanovení vychází z výše uvedené reakce, katalyzované příslušnou aminotransferázou. Protože oba produkty jsou bezbarvé, je třeba navázat další reakci, kdy je vznikající ketokyselina (pyrohroznová, oxaloctová) jsou redukovány za katalytického působení příslušné dehydrogenázy, která využívá jako koenzym NADH. Při jeho oxidaci dochází k poklesu absorbance při vlnové délce 340 nm (tzv. optický test –  redukovaná forma NADH absorbuje UV světlo uvedené vlnové dílky, oxidovaná forma NAD+ nikoliv).

Stanovení ALT

alanin + 2-oxoglutarát → pyruvát + glutamát (katalyzuje ALT)

pyruvát + NADH + H+ → laktát + NAD(katalyzuje laktátdehydrogenáza, LD)

Stanovení AST

aspartát + 2-oxoglutarát → oxalacetát + glutamát (katalyzuje AST)

oxalacetát + NADH + H+ → malát + NAD(katalyzuje malátdehydrogenáza, MD)

Do reakční směsi se přidává pyridoxalfosfát (derivát vitaminu B6), který je koenzymem aminotransferáz.

Referenční hodnoty

ALT < 0,8 (ženy); < 1,2 (muži) µkat/l; AST < 0,6 (ženy); < 0,8 (muži) µkat/l


Příčiny zvýšení aktivity aminotransferáz v séru

      Poškození jater: akutní virová hepatitida (stoupá už týden před ikterem), infekční mononukleóza, toxické poškození jater, sepse, cholangitida, biliární kolika (za několik dní se vrací k normě), aktivní chronická hepatitida a dekompenzovaná jaterní cirhóza, metastázy do jater, srdeční selhání (městnání v játrech) aj. Krátkodobý vzestup ALT pozorujeme po požití většího množství alkoholu. Je-li poškození buněk těžké, je poměr AST/ALT vyšší než 1; bývá to u pacientů s aktivní cirhózou
a metastázami do jater.

      Onemocnění myokardu: u srdečního infarktu stoupá AST (viz kap. 20.2.1.); stoupá-li i ALT, jde
o známku srdečního selhání s městnáním v játrech. Vzestup AST nastává i po operaci srdce, po resuscitaci (bývá hlavně extrakardiálního původu); u anginy pectoris je aktivita AST normální.

      Onemocnění kosterních svalů: stoupá hlavně AST – např. v časném stadiu svalové dystrofie, po zhmoždění svalů, při otravě oxidem uhelnatým, v šoku (zde se aminotransferázy uvolňují do krve
i z jiných hypoxických orgánů a dosahují vysokých aktivit). Aktivita AST stoupá v krvi i po dlouhotrvající fyzické námaze.

      Po podání morfinu stoupá hlavně AST, často též u heroinismu.

Snížení aktivity v séru

Snížení aktivity v séru může být známkou deficitu vitaminu B6 (pyridoxinu); jeho derivát – pyridoxalfosfát – je totiž koenzymem aminotransferáz. Je proto přidáván k činidlu pro stanovení aminotransferáz.