Studijní text + kazuistiky

Před odběrem je třeba dodržet minimálně 1/2 h klid na lůžku (ambulantní pacienti sedí v čekárně). Náběr nesmí být prováděn z končetiny se známkami ischémie, paže nesmí být zaškrcena oděvem, oteklá, při odběru musí být končetina natažena.

K dezinfekci se nesmí používat prostředky ovlivňující pH (např. Persteril) a pokožka nesmí obsahovat ani stopy mýdla. Odebírá se do odběrové stříkačky či kapiláry s balancovaným Li heparinem (brání vazbě elektrolytů na heparin, koncentrace elektrolytů podobná plazmě; Na⁺  120 – 150 mmol/l, K⁺ 3,5 – 4,5 mmol/l, Ca²⁺ 1,2 – 1,4 mmol/l, Cl^- 100 – 139 mmol/l, pH 6 – 8) volně vytékající krev, anaerobně - bez vzduchových bublin. Ihned po odběru je krev třeba důkladně promíchat (neplatí pro odběrovou stříkačku některých firem) a vložit vodorovně do misky (polystyrénové krabičky) se sáčkem tajícího ledu - gelu (krev nesmí zmrznout) a vrstvou buničiny (nelze pokládat přímo na sáček s ledem), okamžitě transportovat do laboratoře. Vhodné zpracovat do 10 minut, maximálně do 1/2 h, je-li na ledu. Pokud je odběrová stříkačka z plastu, nutno zpracovat rychleji; platí hlavně při výrazné leukocytóze (nad 50. 10⁹/l) a trombocytóze (nad 1000. 10⁹/l) – v tomto případě je vhodnější sklo.
Na žádance vyznačit druh odběru, teplotu pacienta, případně koncentraci vdechovaného kyslíku (FiO₂). Referenční hodnoty zohledňují druh odběru, výsledky se přepočítávají na aktuální teplotu pacienta.

Kapilární odběr

Provádí se odběr arterializované krve z dobře prokrveného místa (ušní lalůček, bříško prstu, patička malých dětí). U dospělých a větších dětí je upřednostňován odběr z ušního lalůčku. Odběr z bříška prstu je nevhodný u pacientů s centralizací oběhu, kardiaků, pacientů s respirační insuficiencí, s akrocyanózou. U novorozenců a kojenců se odebírá krev získaná kožním vpichem do postranní části patičky dítěte.

K získání arterializované krve je nutno provést hyperemizaci místa vpichu – kromě šetrného ohřátí (prohřátí teplou vodou) je možno použít i hyperemizační masti (kapsicinový krém 0,02%, Apisarthron, masážní kafrová mast; Finalgon v současné době není v ČR registrován) – pozor na možné nežádoucí účinky (kožní reakce, vniknutí do oka apod.), raději nepoužívat v těhotenství a během kojení. Zbytky dezinfekčního činidla (případně masti) je nutno před vpichem nejprve odstranit alkoholem, alkoholéterem nebo éterem. Před vpichem musí být pokožka suchá, kožní vpich se provádí zásadně celým hrotem sterilního kopíčka, vpich musí být dostatečně hluboký, aby krev volně vytékala, prvá kapka se setře sterilním tampónem - jinak příměs tkáňového moku. Lehkým tlakem v okolí místa vpichu se vytvoří další kapka, ke které se přiloží kapilára pod vhodným sklonem (nejčastěji pod úhlem 45 stupňů), aby krev sama vtékala do kapiláry. Krev v kapiláře musí být zcela bez bublin – celá kapilára se naplní krví. K zabránění srážení je do kapiláry se suchým balancovaným Li heparinem vkládán kovový drátek; kapilára se nejprve uzavře lukoprénovou čepičkou na jednom konci, vloží se drátek, uzavře se i na druhém konci, uchopí mezi palec a prostředníček a obsah se po celé délce (z horní i dolní strany) několikrát důkladně promíchá pomocí magnetu, drátek se v kapiláře ponechá.

Arteriální, venózní odběr

Odebírá se anaerobně bez vzduchových bublin do odběrových stříkaček na ABR (balancovaný Li heparin) nebo do speciálních kapilár. Krev v odběrové stříkačce od některých firem již není nutno míchat (součástí stříkačky je např. rotující proužek papíru napuštěný heparinem míchající krev a také systém pro odvod přebytečného vzduchu); do kapiláry je vkládán drátek a obsah je potřeba promíchat pomocí magnetu. Na stříkačku i kapiláru ihned nasadit kryt, aby se zabránilo přístupu vzduchu.
Při odběru smíšené žilní krve z katetru v plicní artérii nelze pro vyšetření použít prvních 5 ml krve, při vyšetření z katetru v arterii radialis nelze použít první 2 ml krve.

Zdroje chyb

Pozdní dodání vzorku do laboratoře, vzduchové bubliny, nedokonalé promíchání (ne u arteriálního odběru do originální stříkačky), odběr z prochladlého, neprokrveného odběrového místa, nadměrné mačkání prstu či ušního lalůčku u kapilárního odběru, nedokonalé odstranění dezinfekčního prostředku (případně masti), nevhodný objem krve, použití roztoku heparinu nebo nebalancovaného heparinu (nezbytný pro stanovení Ca²⁺).

Pozdní dodání vzorku do laboratoře vede ke zkreslení výsledků (snížení pO₂, zvýšení pCO₂ a pokles pH - metabolizace krevními elementy); velikost zkreslení je úměrná době od odběru a počtu krevních elementů - zvláště u transportu bez ledu (intenzivnější metabolismus).

Neprovedení hyperemizace, špatná indikace kapilárního odběru (např. při centralizaci oběhu) vede rovněž ke snížení pO₂, zvýšení pCO₂ a poklesu pH.
Přítomnost vzduchových bublin vede rovněž ke zkreslení výsledků (zvýšení pO₂  - u spontánně dýchajícího pO₂ většinou 15 – 19 kPa, snížení pCO₂ a vzestup pH - vliv koncentrace plynů ve vzduchu).
K výraznému zkreslení výsledku dochází, pokud nejsou používány originální odběrové stříkačky či kapiláry; injekční stříkačky propláchnuté heparinem jsou nepřípustné. Může dojít k částečnému sražení vzorku (malé množství heparinu či nedostatečné promíchání) nebo naopak k naředění vzorku heparinem; častá je přítomnost vzduchových bublin a tím zkreslení všech výsledků. Podezřelé jsou vzorky s vysokou nebo naopak velmi nízkou koncentrací hemoglobinu (neodpovídající krevnímu obrazu). K naředění vzorku může dojít i při odběru během infúzní léčby. Použití originálních odběrových stříkaček by mělo vést ke správnějším výsledkům, zlepšení bezpečnosti práce a minimalizaci servisních zásahů.

Hodnoty je třeba korigovat na aktuální teplotu pacienta (významný vliv při teplotě pod 35 °C a nad 38 °C). Vyšší teplota vede ke zvýšení pO₂ i pCO₂ a poklesu pH.

Tab. Zdroje chyb (pozdní dodání, transport bez ledu či odběr bez hyperemizace; přítomnost vzduchových bublin; vliv infúze a vliv teploty)