2. Odběr krve

2.1. Odběr krve u novorozence

U novorozenců je odebírána krev získána kožním vpichem do postranní části patičky dítěte; vpich uprostřed patičky je zakázaný vzhledem k nebezpečí poranění patní kosti s možností následné nekrotizující osteochondritidy či dokonce osteomyelitidy. Z téhož důvodu by  se neměla užívat lanceta delší než 2,4 mm, vpich musí být ale dostatečně hluboký, aby krev volně vytékala, musíme se vyvarovat nadměrného „ždímání“ krve, které vede k naředění tkáňovým mokem, hemolýze a tím zkreslení mnohých výsledků. Nožka dítěte se při odběru nesmí zvedat, aby byl v cévách zachován dostatečný hydrostatický tlak. Po setření prvé kapky sterilním tampónem je prováděn odběr krve přes kapiláru do mikrozkumavky, kterou plníme do 2/3 až 4/5, potom zkumavku pevně uzavřeme a v případě odběru do zkumavek s antikoagulačními přísadami několikrát šetrně obrátíme. Větší množství krve u malých dětí lze získat žilním odběrem - nejčastěji ze žíly na hlavičce. U větších dětí je preferován odběr kapilární krve z prstu ruky, i zde je třeba provést vpich do laterální strany bříška prstu – je méně bolestivý a nehrozí zatékání krve pod nehet. Větší množství krve u větších dětí lze získat žilním odběrem - nejčastěji z kubitální žíly.


Obr. Odběr z patičky - vyznačení vhodného místa vpichu