Poruchy ABR
3. Osmolalita
Osmolalita závisí na počtu částic v roztoku bez ohledu na jejich velikost; pouze glukóza a ionty (efektivní osmolalita) vytváří na jedné straně polopropustné plazmatické membrány osmotický tlak; k vyrovnání gradientu dochází přesunem vody a tudíž k otoku nebo dehydrataci buněk (zejména mozkových) a k rozvoji hypo – či hyperosmolálního syndromu. Na efektivní osmolalitě se nepodílí urea a toxické osmoticky aktivní látky (etanol, metanol, etylénglykol); naopak manitol se podílí na efektivní osmolalitě a využivá se tudíž k léčbě mozkového edému.
Osmolalita je regulována sekrecí ADH hypotalamem, který zajišťuje zpětnou resorpce vody v distálním tubulu ledvin a vazokonstrikci. Referenční rozmezí osmolality v krvi je 275 - 285 mmol/kg. Princip měření osmolality osvětluje kapitola Principy metod [[odkaz na Principy metod 5.]].
K úpravám osmolality musí docházet pomalu (změna osmolality o 0,5 – 1 mmol/l, maximálně 8 – 10 mmol/d), zvlášť u chronických stavů (pouze u akutních nebo těžkých stavů změna osmolality o 1 – 2 mmol/h, maximálně 12 mmol/d). Při rychlé korekci osmolality dochází také k rozvoji hypo – či hyperosmolálního syndromu.
Hypoosmolalita a rychlá korekce hyperosmolality (hypoNa+, rychlá korekce hyperNa+ i hyperglykémie) povede k edému mozku, herniaci, syndromu centrální myelinolýzy.
Hyperosmolalita a rychlá korekce hypoosmolality (hyperNa+, rychlá korekce hypoNa+) povede k dehydrataci (smrštění) buněk, střižnímu efektu (axon/myelin), demyelinizaci (ztráta myelinových pochev), subarachnoidálnímu a subkortikálnímu krvácení, trombóze splavů.
K odhadu osmolality lze užít výpočet (viz níže) vycházející z koncentrace
sodíku (koeficient 2 započítává i odpovídající anionty), močoviny a glukózy.
Rozdíl mezi osmolalitou naměřenou osmometrem a vypočtenou se nazývá osmolální
gap (osmolální okno), na jeho zvýšení se podílí laktát, ketolátky, toxické
látky (alkohol, etylénglykol, metanol...).
Výpočty:
1 g/l etanolu (1 promile alkoholu) zvyšuje
osmolalitu o cca 23 mmol/kg.
Příklad:
Vypočti osmolální gap u pacienta s těmito sérovými výsledky: osmolalita 368 mmol/kg, Na+ 140 mmol/l, glykémie 7,1 mmol/l, urea 2,9 mmol/l, alkohol 1,9 g/l.
Osmolalita výpočet = 290 mmol/kg
Osmolální gap = 368 - 290 = 78 mmol/kg (z toho na alkohol připadá přibližně
44 mmol/kg; je pravděpodobná ještě jiná intoxikace: etylénglykolem,
metanolem..., indikováno je vyšetření ABR a zhodnocení neměřených aniontů,
renální testy...
Obr.: Znázornění přesunu vody u hyper- či hypoosmolárního syndromu