Obory laboratorní medicíny a klinická onkologie prošly v posledních desetiletích vývojem, který je v mnoha ohledech analogický. Oba obory před půlstoletím prakticky začínaly a ze skromných začátků se postupně staly nejdynamičtěji se rozvíjejícími oblastmi medicíny s vysokou prestiží. Péče o nemocné s nádory je problematikou, která není omezena na jeden lékařský obor nebo skupinu oborů, ale na prakticky všechny lékařské specializace. Významnou a ve své podstatě nezastupitelnou roli nejen v diagnostice, ale i léčbě nádorových onemocnění hraje i laboratorní medicína. Využití laboratorní medicíny v péči o nemocné s nádory lze shrnout od několika navzájem prolínajících se okruhů, které zahrnují nejen stanovení cirkulujících nebo jiných biomarkerů v rámci screeningu, diagnostiky, předpovědi prognosy nebo odpovědi na léčbu, ale i sledování odpovědi organismu na nádorové onemocnění, sledování nebo predikci toxicity protinádorové léčby nebo monitorování a predikci koncentrací protinádorových léků. Význam laboratorní medicíny roste v současné době cílené léčby, kdy je často vývoj nových léčiv vázán na současný vývoj prediktivních biomarkerů. Bohužel stále je podceňována oblast rozvoje biomarkerů hodnotících odpověď organizmu na nádor a toxické postižení při protinádorové léčby, rovněž možnosti sledování koncentrací léků a farmakogenomiky nejsou dosud v klinické praxi zcela doceňovány a využívání. Přes nutnost dalšího bádání jsou metody laboratorní medicíny již v současné době naprosto nezbytnou standardní součástí péče o nemocné s nádorovým onemocněním.
Klíčová slova: Laboratorní medicína, biomarkery, klinická onkologie |
Více informací zde ... |