Nádorová onemocnění jater

prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.

Publikováno dne: 7. srpna 2018

Hepatocelulární karcinom (HCC) je 3. hlavní příčinou smrti onkologicky nemocných. Ročně je diagnostikováno 700 tis. nových případů celosvětově, přitom v západní populaci dochází k výraznému nárůstu incidence tohoto zhoubného onemocnění. K rizikovým faktorům patří cirhóza, obezita, diabetes mellitus 2. typu, hepatitida B a C, nealkoholová steatohepatitída.

Česká republika je ve výskytu HCC  na 43. místě světového žebříčku. Bohužel pětileté přežití je stále velmi nízké a 70% nemocných nelze operovat pro pokročilost procesu. Diagnostika HCC spočívá v anamnéze a klinickém obrazu nemocného, především je nutné sledovat nemocné s cirhózou, hemochromatózou, Wilsonovou chorobou a některé nemocné s metabolickými defekty. Laboratorně, kromě základního diagnostického markeru alfafetoproteinu (AFP), se v současnosti objevují některé další, nové, zajímavé sérové markery s vysokou senzitivitou. U některých nemocných je patrná hyperkalcemie a paraneoplastické projevy. K základním radiodiagnostickým metodám patří USG, CT, MRI, u všech s využitím kontrastní látky.

HCC můžeme dělit do třech základních stádií podle průměru onemocnění a počtu lézí:

1.    Časná stádia onemocnění (víceméně malé, solitární léze) jsou indikovány k resekci, eventuálně k transplantaci jater či RFA, kde 5tileté přežití je 50-70%.

2.    Středně pokročilé léze, které mohou být již mnohočetné, jsou indikovány k resekci, tam kde není možný radikální chirurgický zákrok, pak k TACE. Tříleté přežití zde je do 50%.

3.    Bohužel řada nemocných stále přichází v pokročilém symptomatickém stadiu, které není možné radikálně chirurgicky léčit a jedinou možnou léčbou je paliativní, systémová, onkologická léčba.

V současnosti k radikálním chirurgickým metodám patří resekční léčba a transplantace jater. Obě tyto metody jsou velmi efektivní, s dlouhodobými pětiletými výsledky přežívání kolem 70-75% a desetiletým přežíváním kolem 30%. Pouze u malých lézí o průměru pod 3cm je možné využít i termoablační metody, konkrétně radiofrekvenční ablaci, nebo mikrovlnnou ablaci, kde výsledky tohoto postupu jsou srovnatelné s radikálními resekčními výkony. Ablační techniky lze využít i v tzv. „bridge“ terapii před transplantací jater, k přemostění doby nutné pro čekání na vhodný dárcovský orgán. U neoperabilních nemocných je dnes dominantní léčbou léčba Sorafenibem, multikinázovým inhibitorem.

V současné době výskyt hepatocelulárního karcinomu stoupá. Naším úkolem je zachytit časná stádia tohoto onemocnění, která jsou dobře radikálně léčitelná. Důležitá je proto časná diagnostika, kde kromě základních diagnostických technik je možné využít i některé nové nádorové markery, které jsou schopné odhalit toto onemocnění v jeho časném stádiu.

Tato prezentace byla podpořena projektem Molekulární genetika nádorových a kardiovaskulárních chorob (CZ.1.07/2.3.00/20.0040)




Délka prezentace: 15 minut

Klíčová slova: hepatocelulární karcinom, diagnostika, nádorové markery, pohled chirurga



YouTube video

Jak citovat toto dílo?

prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.: Nádorová onemocnění jater. PO>STUDIUM [online] 7. srpna 2018 , poslední aktualizace 7. srpna 2018 [cit. ]. Dostupný z WWW: https://postudium.cz/mod/data/view.php?d=13&mode=single&page=14&rid=546&filter=1. ISSN 1803-8999.


Přehledná publikace (Review)
Téma (obor) příspěvku:

Ostatní

Stav publikace: publikováno (send)