Články a aktuality 2012 - 2018

Úspěch protivirové léčby virové hepatitidy C (úplná a trvalá eliminace viru z hostitelského organismu) je definován jako setrvalá virologická odpověď (SVR). Základem protivirové léčby již od okamžiku identifikace viru byl interferon-α (IFN-α). Od roku 1995 se původní, tzv. konvenční IFN-α kombinoval s virostatikem ribavirinem (RBV). Procento SVR v průběhu let postupně narůstalo, maximálního efektu bylo dosaženo při použití kombinace ribavirinu s tzv. pegylovaným interferonem-α (PEG-IFN), a to 60-70 %. V roce 2010 vstoupily do rutinního užití první zástupci skupiny přímo působících virostatik. Jde o rozsáhlou skupinu nízkomolekulárních látek, které specificky inhibují jeden ze 3 klíčových enzymů podílejících se na replikaci HCV v hepatocytu. První dvě látky, boceprevir a telaprevir, patří do skupiny inhibitorů virové proteázy. Boceprevir i telaprevir jsou léčiva účinná pouze proti HCV genotypu 1, mají značné množství nežádoucích účinků. Teoretické předpoklady pro „ideální“ virostatikum naopak splňuje inhibitor virové RNA polymerázy (RdRp) sofosbuvir. Pozitiva sofosbuviru jsou v tom, že jeho kombinace s PEG-IFN a RBV umožnila zkrátit dobu celé protivirové léčby na 12 týdnů (proti 48 týdnům u kombinací s boceprevirem a telaprevirem), jeho nežádoucí účinky jsou srovnatelné s placebem a především v tom, že se jako efektivní ukázala i jeho kombinace s jinými virostatiky bez zařazení PEG-IFN. Je tedy jakými průkopníkem „bezinterferonových“ léčebných režimů. Tyto režimy jsou obrovským pokrokem zejména pro pacienty s pokročilou jaterní cirhózou při chronické HCV infekci či pro pacienty před a po transplantaci jater. V těchto pokročilých fázích onemocnění nebylo dosud možno protivirové režimy léčby v širším měřítku používat.

Budoucnost protivirové léčby chronické HCV infekce spočívá v kombinacích několika virostatik různých tříd, které budou podávány po dobu několika málo týdnů (4-6) a jejichž účinnost měřená pomocí SVR bude kolem 95-100 %. Zdá se tedy, že otázka léčby chronické HCV infekce již byla vyřešena, problémem ale zůstává cena a s tím související široká dostupnost protivirových kombinací. Problém budoucnosti může také spočívat v tom, že diagnózu HCV infekce budeme častěji stanovovat v pokročilejších stádiích jaterního onemocnění než tomu bylo dosud. Jedinou cestou, jak lze pravděpodobně dosáhnout obrácení tohoto trendu, je správný populační skríning, nikoliv pouze skríning rizikových osob.

Související kurzy:

• Epidemiologie a laboratorní diagnostika virových hepatitid
• Terapie chronických hepatitid