Články a aktuality 2012 - 2018

Urologická klinika FN Plzeň začala ke konci roku 2016 používat dlouho očekávaný přístroj, který je díky svému unikátnímu softwaru schopen tzv. fúze (spojení) obrazu již provedeného vyšetření magnetickou rezonancí (MRI) prostaty a aktuálně probíhajícího ultrazvukového vyšetření prostaty a provést cílenou biopsii ložisek prostaty podezřelých na magnetické rezonanci z nádoru. Tato nová technologie cílené biopsie prostaty zvyšuje pravděpodobnost časného nálezu a to zejména agresivnějších typů nádorů prostaty, což zlepšuje diagnostiku a tím i možnosti následné léčby.

Cíle: Zjistit, jak koreluje nález z multiparametrického 3T MR vyšetření provedeného po neoadjuvantní chemoradioterapii (CRT) s histologickým nálezem po definitivním operačním řešení u pacientů s lokálně pokročilým karcinomem rekta.

Východisko: Neoadjuvantní CRT s následnou totální mesorektální excizí je standardní léčbou lokálně pokročilého rektálního karcinomu. Tento přístup vede k downstagingu onemocnění a u 15-42 % pacientů dokonce k dosažení patologické kompletní remise (pCR). Použití funkčního MR vyšetření zvyšuje senzitivitu a specificitu detekce pCR až na 52-64 %, resp. 89-98 %.

Výsledky: U 15 pacientů se patologický staging v oblasti primárního tumoru lišil od stagingu provedeného na základě předoperařního MR vyšetření. U 5 pacientů bylo dosaženo kompletní patologické remise, ovšem u žádného z nich nebyla tato odpověď predikována na předoperačním MR vyšetření.

Závěr: Potvrdili jsme, že pomocí neoadjuvantní CRT lze dosáhnout patologické kompletní remise u pacientů s lokálně pokročilými karcinomy rekta. V našem souboru však nebyla patologická kompletní remise v žádném případě predikovatelná pomocí multiparametrického vyšetření magnetickou rezonancí.

V současné době lékařská genetika prochází zlomovým obdobím , protože již dnes je možné vyšetřit DNA plodu z krve matky na začátku těhotenství . Přáním každé těhotné ženy je porod zdravého plodu bez vrozených vývojových vad . K tomu nám , lékařům , slouží již léta jednak ultrazvuk , který nám umožňuje velice dobře prohlídnout plod ještě v děloze a detekovat nebo lépe vyloučit přítomnost vrozené vývojové vady – např rozštěpové vady rtu . V posledních letech došlo k významnému rozvoji zobrazovacích metod – zejména možností 3D a 4D zobrazení

Některé vývojové vady však je možné poznat pouze při vyšetření DNA plodu – např přítomnost Downova syndromu u plodu ( těžká mentální retardace plodu , kterou není možné léčit po porodu ).Dříve bylo nutné , aby těhotné ženy postupovaly invazivní genetická vyšetření – odběry vzorku placenty , nebo odběry plodové vody , abychom získali vzorek DNA plodu k analýze . Dnes již nové metody molekulární genetiky umožňují získat DNA plodu z krve matky již od 10-12. týdne gravidity a provést genetické testování plodu . V případě průkazu závažné chromozomální abnormality - která není řešitelní po porodu , je možné , aby se rodiče rozhodli jestli chtějí v těhotenství pokračovat a porodit plod s chromozomální vadou , nebo jestli se rozhodnou pro ukončení těhotenství ještě do konce 12. týdne–metodou – jako se provádí standardní interrupce (jinak při průkazu vrozené vady u plodu je možné těhotenství ukončit až do 24. týdne).

Práce se snaží ověřit, zda pouhé měření denzity močového konkrementu při CT vyšetření může vést k odhadu jeho složení a tedy udat směr strategie léčby. Výsledky zkoumání 82 pacientů s urolitiázou však ukazují, že určit složení konkrementu touto cestou možné není.

Peroperační ultrasonografie (IOUS) je v současnosti standardní součástí operačních výkonů na játrech. Cílem IOUS je zhodnocení aktuální velikosti operovaného nádoru, posouzení eventuálního prorůstání do cév či okolních struktur a vyloučení přítomnosti dalších ložisek v jaterním parenchymu, která nebyla zjištěna na předoperační diagnostické metodě (CT či MR). Výsledky peroperační ultrasonografie v některých případech ovlivní průběh operace, obvykle ve smyslu rozšíření operačního zákroku v případě nalezení většího rozsahu operovaného nádoru či dalších podezřelých ložisek v jaterním parenchymu či odstoupení od resekčního výkonu z důvodu nedostatečné reziduální kapacity jaterního parenchymu. Za kontroly peroperační ultrasonografie se provádí intervenční výkony – radiofrekvenční ablace, biopsie. V prezentovaném souboru 45 operovaných pacientů  s primárním jaterním nádorem jsme prokázali 25% dodatečných ložisek a strategie operačního výkonu byla na základně nálezu IOUS změněna u 13 pacientů.