Články a aktuality 2012 - 2018

Hamartoma (z ř. hamartia – chyba) je vrozená vývojová chyba, na základě které vznikají tumoriformní (nádorovitá) ložiska obsahující disorganizovanou tkáň v místě, kde se tato tkáň normálně nachází. Vznikají kdekoli v těle – kůže, plíce, střevo aj., vzácně vznikají i v srdci. V srdci byl tento hamartom poprvé popsán v r. 1988 v Japonsku a byl náhodným nálezem při pitvě.

Autoři popisují případ 39leté ženy, matky 2 dětí, s ničím se neléčící. 10 dní před smrtí podstoupila ukončení gravidity na vlastní žádost, 8 dní před smrtí se začala léčit pro bronchopneumonii a 7 dní před smrtí u ní došlo k ruptuře aneuryzmatu mozkové tepny s krvácením. Po týdnu hospitalizace žena zemřela. Při pitvě byl jako náhodný nález zjištěn bělošedý, neostře ohraničený ovoidní útvar největšího prům. 3,5 cm na přechodu přední stěny levé srdeční komory a septa. Histologicky útvar sestával z různě disorganizovaných skupin hypertrofických kardiomyocytů bez vakuolizace cytoplazmy, přítomny byly tlustostěnné cévy a vmezeřená vazivová tkáň. Histologický nález odpovídal diagnóze hamartom ze zralých kardiomyocytů.

Klinicky mohou být tyto hamartomy srdce zcela němé a náhodným nálezem při jiných vyšetřeních či při pitvě, nebo mohou způsobit srdeční arytmie, dušnost apod. nebo náhlou smrt. Doposud bylo publikováno jen 22 případů hamartomu v srdci.