Články a aktuality 2012 - 2018

Západočeský kraj (nyní Plzeňský a Karlovarský) patří dlouhodobě k oblastem nejvyšším endemickým výskytem klíšťové encefalitidy (KE) v ČR. Díky výjimečně dlouhému sledování této problematiky na stejném území lze hodnotit změny jednotlivých epidemiologických charakteristik.

Cíl: Analyzovat vývoj epidemiologické situace u dětí a mladistvých v letech 1960-2015.

Metody: Zhodnocení údajů ze samostatné databáze o všech onemocněních KE v Západočeském kraji. Pro hodnocení proočkovanosti byly použity údaje praktických lékařů a očkovacích center v Plzeňském kraji z let 1991-2015, konzumace nepasterovaného mléka byla hodnocena v letech 1994-2015. 

Výsledky: Během sledovaného období bylo laboratorně potvrzeno 483 onemocnění, tj. 3,7/100 000 obyvatel a rok), nejmladším nemocným bylo 14měsíční dítě. Nejvyšší incidence byla jak pro chlapce,  tak dívky ve věkové skupině 15-19 let (6,5; resp. 4,3/100 000 obyvatel a rok). V celém souboru bylo zaznamenáno 1 úmrtí 15letého chlapce, tj. smrtnost 0,2 %. U jednoho nemocného bylo v anamnéze neúplné očkování proti KE. Údaj o přisátí klíštěte byl uveden u 283 pacientů, tj. 58,8 %. Konzumace nepasterovaného mléka, resp. výrobků z něho byla zaznamenána u 8,1 % nemocných. Riziko přenosu se během let v jednotlivých částech kraje měnilo. V současnosti (období 2010-2015) je nejvyšší incidence tohoto onemocnění v okrese Klatovy (10,8/100 000 obyvatel a rok). Z celkového počtu pacientů se na území kraje pravděpodobně infikovalo 450, tj. 93,2 % osob. Důsledkem prodlužování sezóny přenosu KE je její výskyt kdykoliv v období březen-listopad, s nárůstem podílu přenosu v říjnu a listopadu na současných 8,3 %. Předškolní děti mají nejvyšší výskyt onemocnění v červnu a září, u školních dětí převažuje riziko v prázdninových měsících. Podle dostupných dat je k 31.12.2015 proti KE očkováno 30,9 % dětské populace Plzeňského kraje.

Závěr: Klíšťová encefalitida je v současnosti problémem především pro dospělou část populace. Bohužel i u dětí a mladistvých zůstává rizikem – současná nízká proočkovanost nemůže ovlivnit epidemiologickou situaci ani v této části populace.

• Epidemiologie a laboratorní diagnostika virových hepatitid