Publikováno dne: 30. července 2015
Hyponatrémie a zlomeniny
Hyponatrémie je potenciálním rizikovým faktorem zlomenin. Ke stanovení souvislosti mezi hyponatrémií a zlomeninami byla provedena průřezová a longitudinální analýza dat ze studie Osteoporotic Fractures in Men (MrOS). Studie MrOS zařadila 5.122 neinstitucionalizovaných mužů ve věku >65 let v šesti centrech ve Spojených státech. Byli vyloučeni muži užívající bisfosfonáty, muži s neznámou anamnézou a muži bez stanovených hodnot sérového sodíku. Sérový sodík byl stanoven na počátku studie. Byl sledován výskyt zlomenin (nevertebrální /vč. zlomeniny proximálního femuru/, proximálního femuru, obratlové morfometrické incidentní a prevalentní) po dobu až 9 let. K analýze asociace mezi hladinami sérového sodíku (<135 mmol/l vs. ≥135 mmol/l) a rizikem nevertebrálních zlomenin a zlomenin proximálního femuru byly použity Coxovy modely proporcionálního rizika, výsledky byly vyjádřeny jako relativní riziko (RR) s 95% intervaly spolehlivosti. Asociace mezi morfometrickými zlomeninami obratlových těl a sérovým sodíkem byla stanovena pomocí logistických regresních modelů a vyjádřena jako Odds ratio (OR) s 95% intervaly spolehlivosti. Hyponatrémie byla zjištěna u 64 mužů (1,2% kohorty). Po adjustaci na věk, BMI, centrum studie a další proměnné bylo u mužů s hladinou sérového sodíku <135 mmol/l ve srovnání s muži s hladinou sérového sodíku ≥135 mmol/l zjištěno zvýšené riziko zlomeniny proximálního femuru (RR = 3,04; 95% CI 1,37-6,75) i riziko incidentní zlomeniny obratlového těla (OR = 3,53; 95% CI 1,35-9,19). Riziko nevertebrálních zlomenin bylo ve skupině s hyponatrémií zvýšeno nevýznamně (RR = 1,44; 95% CI 0,85-2,44). Výsledky neovlivnila ani adjustace na denzitu kostního minerálu (BMD). Výsledky ukazují, že hyponatrémie je spojena se zdvojnásobením rizika zlomeniny proximálního femuru a incidentních zlomenin obratlových těl, a to nezávisle na BMD. Jsou potřebné další studie, které by zjistily mechanismus, kterým hyponatrémie zvyšuje riziko zlomenin, a zda její úprava riziko zlomenin sníží.
Komentář
Jamalová a kol. tedy hodnotila riziko zlomeniny spojené s hyponatrémií. Hyponatrémie (S-Na <135 mmol/l) není úplně vzácnou poruchou elektrolytové rovnováhy, především ve starší populaci (v popisované kohortě byl její výskyt 1,2%). Bývá zpravidla mírná (130-134 mmol/l) a tradičně nebývá interpretována jako odchylka s významnými zdravotními důsledky. Její výskyt byl však spojen se zhoršením kognitivních funkcí, poruchami chůze, pády a zvýšenou mortalitou (Cumming K, McKenzie S, Hoyle GE, Hutchison JD, Soiza RL. Prognosis of hyponatremia in elderly patients with fragility fractures. J Clin Med Res. 2015;7:45–51.).
Mechanismus, kterým hyponatrémie zvyšuje riziko zlomenin, zůstává neobjasněn. Souvislost s nestabilitou a zvýšením rizika pádů rozporuje zjištění, že adjustace na anamnézu předchozích pádů výsledky práce neovlivnila.
Momentálně není důvod k revizi dietních doporučení, jež jednoznačně doporučují plošnou restrikci příjmu sodíku (méně solit). Korekce případně zjištěné hyponatrémie předpokládá průkaz jejího pozitivního vlivu na riziko pádů a/nebo zlomenin, což by mělo být předmětem dalšího výzkumu.
Není však vyloučeno, že hyponatrémie je markerem špatného zdravotního stavu, poukazujícího na zvýšené riziko určitých poruch, včetně zvýšeného rizika zlomeniny.
Zdroje:
Jamal SA, Arampatzis S, Litwack Harrison S, et al. Hyponatremia and fractures: findings form the Osteoporotic Fractures in Men Study. J Bone Miner Res 2015:30:xxx-xxx)
Příjem ovoce a zeleniny a riziko zlomeniny proximálního femuru
Dietní návody doporučují denní příjem 5 porcí ovoce a zeleniny. Není známo, zda je tento příjem spojen s nižším rizikem zlomeniny proximálního femuru. Cílem studie bylo stanovit závislost dávky a efektu mezi habituálním příjmem ovoce a zeleniny a zlomeninou proximálního femuru v kohortové studii založené na 40.644 mužích z Kohorty švédských mužů (Cohort of Swedish Men /COSM/) a 34.947 žen ze Švédské mamografické kohorty (Swedish Mammography Cohort /SMC/) (celkem n=75.591), bez anamnézy kardiovaskulárních onemocnění a malignity, kteří v roce 1997 zodpověděli dotazník životního stylu (věk 45-83 let). Příjem ovoce a zeleniny (porce/den) byl hodnocen dotazníkem (Food frequency questionnaire), incidentní zlomeniny proximálního femuru byly zjištěny ze Švédského registru pacientů (Swedish Patient Register) (1998-2010). Průměrná doba sledování byla 14,2 roku. Třetina účastníků uvedla příjem ovoce a zeleniny >5 porcí denně, třetina >3 až ≤5 porcí denně, 28% uvedlo >1 až ≤3 porce denně a 6% ≤1 porci denně. Během 1.037.645 pacientoroků bylo zaznamenáno 3.644 zlomenin proximálního femuru (2.266, tj. 62% u žen). Zjištěná asociace dávky a efektu byla přísně nelineární (p < 0,001). Muži a ženy s nulovým příjmem ovoce a zeleniny měly o 88% vyšší výskyt zlomeniny proximálního femuru ve srovnání s osobami s příjmem 5 porcí denně; adjustované relativní riziko (RR) bylo 1,88 (95% CI 1,53-2,32). Výskyt se postupně snižoval s vyšším příjmem; adjustované RR pro 1 vs. 5 porcí denně byl 1,35 (95% CI 1,21-1,58). Více než 5 porcí denně ovšem nepřineslo další snížení RR (adjustované RR pro 8 vs. 5 porcí denně bylo 0,96; 95% CI 0,90-1,03), Obdobné výsledky přinesla oddělená analýza mužské a ženské populace. Byla zjištěna závislost dávky a efektu mez příjmem ovoce a zeleniny a zlomeninou proximálního femuru v tom smyslu, že příjem nižší než doporučených pět porcí denně je spojen s vyšším výskytem zlomeniny proximálního femuru. Příjem vyšší než doporučený patrně dále riziko nesnižuje.
Komentář
Byberg a kol. tedy zjistili, že třetina jejich souboru, která konzumovala nanejvýš jednu porci ovoce nebo zeleniny denně, měla ve srovnání se skupinou pacientů, konzumujících 4-5 porcí denně, riziko zlomeniny proximálního femuru o 54% vyšší. Vyšší příjem nebyl spojen s další redukcí rizika a autoři spekulují o prahovém efektu živin obsažených v ovoci a zelenině. Hypotetickým mechanismem pozorovaného protektivního efektu by mohlo být snížení oxidativního stresu pod vlivem vitamínu C a karotenoidů obsažených v ovoci a zelenině. V úvahu dále přichází příznivý vliv draslíku, hořčíku, kyseliny listové a vitamínu K na kostní tkáň a příznivý vliv celkově zdravé stravy na stav svalů a kostí. V úvahu přichází pozitivní vliv ovoce a zeleniny na střevní mikroflóru a tím účinnost vstřebávání vápníku a hořčíku. Výsledky naopak mohou být zkresleny tím, že vyšší konzum ovoce a zeleniny může znamenat vyšší socioekonomický status, s ním spojený zdravější životní styl a celkově lepší úroveň péče o zdraví.
Výsledky studie představují další argument podporující vyšší příjem ovoce a zeleniny. K definování potřebného množství jednotlivých komponent uvedených potravin vede dlouhá cesta, která předpokládá provedení longitudinálních studií .
Zdroje:
Byberg L, Bellavia A, Orsini N, Wolk A, Michaelsson K. Fruit and vegetable intake and risk of hip fracture: a cohort study of Swedish men and women. J Bone Miner Res 2015:30:xxx-xxx)
Inzerce:
