Články a aktuality 2012 - 2018

Heparinem indukovaná trombocytopenie (HIT) patří mezi velmi aktuální i složitou problematiku  v hemostazeologii. HIT přichází v klinice ve dvou formách, označovaných jako HIT I a HIT II. U HIT I jde nejspíše o přímý proagregační efekt heparinů, který je nejvýrazněji patrný u jeho vysokomolekulárních frakcí.

Vážená kolegyně, vážený kolego,

rádi bychom Vás pozvali na interaktivní semináře pořádané Ústavem klinické biochemie a hematologie LFP: Nové biomarkery a jejich použití, kazuistiky.

Program:

• 24. 3. 2014 – prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc.: Kazuistiky (již proběhlo)
• 31. 3. 2014 – MUDr. Daniel Rajdl, Ph.D.: Novinky v použití kardiomarkerů (hypersenzitivní troponiny, natriuretické peptidy, vybrané nové markery)
• 7. 4. 2014 – RNDr. Katarína Šišková, Ph.D.: Volné radikály a oxidační stres
• 14. 4. 2014 – prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc.: Alternativní diagnostické a léčebné metody, kazuistiky
• 28. 4. 2014 - prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc.: Novinky v rizikových faktorech aterosklerózy (HDL, PLAC, hsCRP), kazuistiky
• 5. 5. 2014 – MUDr. Daniel Rajdl, Ph.D.: Kazuistiky
• 12. 5. 2014 – RNDr. Katarína Šišková, Ph.D.: Antioxidanty, oxidační stres: vztah k životnímu stylu a nemocem

Semináře probíhají formou interaktivních seminářů (používáme hlasovací zařízení), vždy v pondělí od 15:00; účast je možná:

• prezenčně – v seminární místnosti ÚKBH (tam, kde probíhá výuka Klinické biochemie), FN Plzeň Lochotín, vchod B, 2. patro
• on-line – na adrese https://el.lf1.cuni.cz/con; semináře budou přenášeny on-line webinářovou formou (dostupné i pro tablety a „chytré“ telefony) a posléze bude k dispozici jejich záznam. Pokyny pro bezproblémové využití této formy najdete zde. K dispozici je také podpůrný e-learningový kurz (přihlášení přes CAS – MEFANET nebo individuálně napište na rajdl@fnplzen.cz). Samozřejmě je možná i účast jen na vybraných seminářích. Pokud Vás semináře zaujaly, napište, prosím, krátký e-mail na adresu rajdl@fnplzen.cz, abychom mohli zajistit kapacity a ev. informovat o případných změnách.

Děkuji a těším se na setkání,
Prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc.
vedoucí Ústavu klinické biochemie a hematologie, LF v Plzni a FN Plzeň

Kazuistika popisuje příběh 66 letého muže, který byl akutně přijat do nemocnice pro cca 2 dny trvající nebolestivý ikterus, současně progredující námahovou dušnost a intermitentní tlakovou bolest na hrudi.

Stárnutí je vlastností živého organismu, v pojetí člověka je však stáří mnohdy chápáno jako mizení, vyhasnutí, zánik. Je jistě rozdíl v tom, jak vidí a definují stárnoucího člověka ostatní věkové skupiny, a tím, jak on sám se cítí a vnímá. Všichni, kdo se zajímáme o tuto skupinu pacientů a hlavně o ni pečujeme, víme, že vymezení geriatrického pacienta formálně nad 65 let nesouhlasí mnohdy s „biologickým věkem“. Cílem příspěvku je seznámení s novým pojetím geriatrického pacienta. Geriatrický pacient může být definován jako člověk vyššího věku, u něhož involuční a chorobné změny ovlivňují natolik funkční stav a schopnosti, že dochází ke zhoršení adaptability, regulačních mechanismů, toleranci k zátěži. Předmětem oboru geriatrie se tak stává senior ne dle věkových kriterií, ale dle jeho tzv. „křehkosti“. Jde vlastně o definování některých funkčních charakteristik geriatrického pacienta, které jsou významné z důvodů závažnosti či častosti postižení. Proces stárnutí je ovlivňován samotnými involučními procesy, dále pak řadou rizikových faktorů- jako malnutrice, dehydratace, polypragmazie, porucha kognitivních funkcí apod. Tyto faktory jsou příčinou tzv. neprospívání seniorů. Centrem pozornosti geriatrie je zlepšení soběstačnosti seniora. Je dána stavem funkční zdatnosti pacienta a náročností prostředí, v němž žije. Udržována či obnovena může být zlepšením jeho zdatnosti a výkonnosti. Jedná se o významné aspekty z hlediska kvality života ve stáří i z hlediska koordinace péče. Mezioborová spolupráce z tohoto hlediska se tak stává vhodným prostředkem.

Obory laboratorní medicíny a klinická onkologie prošly v posledních desetiletích vývojem, který je v mnoha ohledech analogický. Oba obory před půlstoletím prakticky začínaly a ze skromných začátků se postupně staly nejdynamičtěji se rozvíjejícími oblastmi medicíny s vysokou prestiží. Péče o nemocné s nádory je problematikou, která není omezena na jeden lékařský obor nebo skupinu oborů, ale na prakticky všechny lékařské specializace. Významnou a ve své podstatě nezastupitelnou roli nejen v diagnostice, ale i léčbě nádorových onemocnění hraje i laboratorní medicína. Využití laboratorní medicíny v péči o nemocné s nádory lze shrnout od několika navzájem prolínajících se okruhů, které zahrnují nejen stanovení cirkulujících nebo jiných biomarkerů v rámci screeningu, diagnostiky, předpovědi prognosy nebo odpovědi na léčbu, ale i sledování odpovědi organismu na nádorové onemocnění, sledování nebo predikci toxicity protinádorové léčby nebo monitorování a predikci koncentrací protinádorových léků. Význam laboratorní medicíny roste v současné době cílené léčby, kdy je často vývoj nových léčiv vázán na současný vývoj prediktivních biomarkerů. Bohužel stále je podceňována oblast rozvoje biomarkerů hodnotících odpověď organizmu na nádor a toxické postižení při protinádorové léčby, rovněž možnosti sledování koncentrací léků a farmakogenomiky nejsou dosud v klinické praxi zcela doceňovány a využívání. Přes nutnost dalšího bádání jsou metody laboratorní medicíny již v současné době naprosto nezbytnou standardní součástí péče o nemocné s nádorovým onemocněním.

Multiplexová imunoanalýza je moderní analytický postup umožňující stanovení většího množství analytů v jediném alikvotu vzorku o objemu v řádu desítek mikrolitrů. V naší laboratoři používáme tzv. xMAP (multiple analyte profiling) technologii, která je v současné době celosvětově rozšířená a využívaná pro klinické výzkumy biomarkerů v oblastech biochemie, imunologie, mikrobiologie, hematologie,genetice atd, pro některé aplikace jako například neonatální screening je metodika již užívána rutinně. Principem multiplexové analýzy je reakce (např. vazba antigenu na protilátku) na povrchu barevně kódovaných mikrokuliček. Množství navázané látky je stanoveno díky reporterové fluorescenční molekule (např. druhá protilátka). Měření probíhá na speciálním průtokovém cytometru Luminex 100 IS, který určuje jedním laserem spektrální kód kuličky (druh analytu) a druhým laserem množství reporterové molekuly (kvantitu analytu) nebo v případě nejnovější magnetické varianty kuliček na přístroji MagPix vybaveným CCD kamerou pro rozlišení spektrálních kódů. V případě imunoanalýzy jsou koncentrace jednotlivých analytů vypočteny na základě standardních kalibračních křivek. Pro analýzu lze použít různé biologické materiály – sérum, plazma, exsudáty,nitrooční tekutinu, supernatanty buněčných kultur nebo lyzáty buněk. V prezentaci ukážeme možnosti využití v klinickém i základním výzkumu z našich zkušeností a poukážeme na problematiku výběru materiálu, preanalytických pravidel a interpretace multiplexových výsledků v budoucí rutinní klinické praxi.

Diagnóza karcinomu plic, bez ohledu na jeho histologický subtyp, je problém nejen lékařský, ale dnes i ekonomický. Nemocných přibývá, ale přes veškeré supermoderní medicínské postupy mortalita neklesá a onemocnění odhalíme pozdě. Jedinou možnou šancí pro nemocné je (kromě prevence samozřejmě) včasná diagnostika. V prezentované kazuistice najdeme jak první varovné příznaky tohoto onemocnění, tak i nejčastější komplikace - pneumonie, anémie i embolie do plicnice.

Nárůst rezistence gramnegativních bakterií na antibiotika patří v současnosti mezi závažné problémy. Infekce způsobené takovými mikroby mohou významně komplikovat léčbu u kriticky nemocných pacientů. Výjimkou nejsou ani mikrobi (např. Klebsiella pneumoniae, Serratia marcescens) rezistentní ke všem dostupným antibiotikům. V příspěvku Dr. C. Papagiannitsise jsou diskutovány příčiny rezistence v Řecku, zemi s největším výskytem infekcí vyvolaných multirezistentními enterobakteriemi v Evropě. Jsou zmíněny především molekulárně-epidemiologické charakteristiky situace v Řecku. V přednášce Dr. J. Hrabáka jsou představeny výsledky výzkumu prováděného na Ústavu mikrobiologie LF UK v Plzni. Tento výzkum byl zaměřen na sledování vlivu bikarbonátů na aktivitu karbapenemáz typu OXA-48. Podařilo se prokázat, že pro aktivitu některých enzymů hydrolyzujících karbapenemová antibiotika je zásadní karboxylace lysinu v aktivním místě. Pokud je v prostředí koncentrace oxidu uhličitého nízká, může dojít k inhibici aktivity karbapenemázy. Toto zjištění může přinést důležité informace pro selektivní diagnostiku tohoto typu rezistence a pro interpretaci výsledků vyšetření citlivosti ke karbapenemům.

Pokrok ve výzkumu genomiky a epigenomiky primárních nádorů mozku přináší v posledních několika letech zcela nové poznatky a perspektivy. Isocitrát dehydrogenáza (IDH) je jedním z důležitých enzymů Krebsova cyklu, uplatňující se v průběhu sacharidového, lipidového i aminokyselinového metabolismu. Lidský enzym IDH má 3 izoformy (IDH1, IDH2 a IDH3). V procesu onkogeneze aktivně vystupují mutace IDH. Poprvé byly systematicky popsány u nejmalignějšího mozkového nádoru, multiformního glioblastomu (GBM). Zatímco výskyt mutací IDH je častý u nízkostupňových gliomů (70-80%) a anaplastických astrocytomů (až 50%), u GBM je to jen asi u 5% nádorů, převážně sekundárních. Navíc u gliomů je to jeden z významných faktorů, působících jejich transformaci do vyšších stupňů malignity. Zjištěné mutace IDH u gliomů jsou také významným prognostickým faktorem onemocnění.

Vážení uživatelé,

s radostí Vám oznamuji, že portál CEVA otevřel další z řady e-learningových kreditních kurzů pro lékaře s názvem Nádorové markery. Kurz je určen pro postgraduální vzdělávání lékařů a analytiků - od ČLK můžete obdržet 2 kredity a od KVVOPZ 8 kreditů.

Pro všechny zájemce je kurz díky podpoře firmy Abbott Laboratories, s.r.o. zdarma.