Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

I

Impedanční analýza

počty a velikosti krevních buněčných elementů jsou dány měřením změny elektrického odporu (impedance) mezi dvěma elektrodami při průchodu jednotlivých buněk v průtokové měřící kyvetě.

Imunoglobulín M

protilátky, které se při primoinfekci obvykle tvoří nejdříve.


Index ROMA

Index ROMA (Risk of Ovarian Malignancy Algorithm) kombinuje výsledky stanovení HE4 a CA 125 (jsou-li obě vyšetření stanovena na Architectu); vyjadřuje riziko zhoubného onemocnění vaječníků u žen s tkáňovou hyperplazií ovarií v závislosti na hormonálním stavu (premenopauzální / postmenopauzální).
Více informací o soupravě ke HE-4 a CA-125 od firmy Abbott Laboratories.

Inhibiny

Inhibiny jsou produkované v ovariích u žen a ve varlatech u mužů. Regulují zpětnou vazbou syntézu folikuly stimulujícího hormonu (FSH) a inhibuje jeho sekreci. Stanovení jejich koncentrace má význam při diagnostice hormonálních reprodukčních poruch.

Stanovení inhibinu A se využívá především v USA pro diagnostiku vrozených vývojových vad a chromozomálních aberací plodu (spolu s koncentracemi hCG, AFP a nekonjugovaného estriolu – quadruple test), pro diagnostiku preeklampsie a jako doplňkový nádorový marker pro diagnostiku a sledování léčby nádorů granulózových buněk vaječníků (společně s CA-125). Stanovení inhibinu B je využíváno především pro vyšetření plodnosti u mužů, stanovení ovariální rezervy u žen a diagnostiku a sledování postupu léčby nádorů granulózových buněk.

Celá definice


Interleukin-6

Interleukin-6, nazývaný také „hepatocyty stimulující faktor 1“ je hlavním stimulátorem syntézy proteinů akutní fáze (APP). Reguluje všechny hlavní pozitivní a negativní APP. Jeho zdrojem jsou makrofágy, polymorfonukleáry, T-lymfocyty. Poskytuje velmi časnou informaci o nástupu systémové zánětlivé reakce ( 6-12 hod před vzestupem CRP ). Díky krátkému (cca 20 min) poločasu výrazně dříve zachytí reakci na antibiotickou terapii. Využíván je zejména u dg. novorozenecké sepse, k časnému záchytu infekce u rizikových pacientů před rozvojem klinických příznaků (pooperační období, imunosuprese), dále jako prognostický ukazatel, k monitorování průběhu a závažnosti SIRS a sepse (infekce, zánět, nekróza) a k diferenciální diagnostice sepse vs. neinfekční SIRS. Lze jej také použít pro diagnostiku infekce pankreatické nekrózy u těžké akutní pankreatitidy.