Slovník pojmů
Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku
Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE
F |
---|
Falešně pozitivní serologické testy na HIT U nemocných s antifosfolipidovými protilátkami mohou být zaznamenány falešně pozitivní serologické testy (ELISA, sloupcová aglutinace Diamed) na HIT protilátky v důsledku generace protilátek proti samotnému PF4 (destičkovému faktoru4). Anti-PF4 protilátky pak reagují i s komplexy PF4/heparin. Narozdíl od pravých HIT-protilátek tato falešně pozitivní reakce není inhibována vysokou koncentrací (zpravidla 100 j/ml) heparinu. | |
FenotypPozorovatelné znaky jedince. Fenotyp je určen genotypem a vlivy prostředí. | |
Feritin Globulární protein složený z 24 podjednotek typu h (heavy) a l (light), obsahující v centru až 4 500 atomů železa ve formě Fe(III)oxyhydroxidu. Jedná se o zásobní formu železa, nejvíce feritinu je v játrech, v mitochondriích je speciální mitochondriální feritin, složený výhradně z H podjednotek. Plazmatický feritin odráží zásoby železa, stoupá však i u zánětlivých stavů. Anglický ekvivalent: Ferritin Více informací o soupravě ke stanovení feritinu od firmy Abbott Laboratories. | ||
Fosfatidylserinje fosfolipid (konkrétně glycerolfosfolipid), který je složkou buněčných membrán. Je významný tím, že nese záporný náboj (na rozdíl od jiných fosfolipidů). V cytoplazmatické membráně není rovnoměrně rozložen na obou stranách – vyskytuje se téměř výhradně ve vnitřním listu membrány. Jestliže se fosfatidylserin objeví na vnějším listu membrány, značí to probíhající programovanou buněčnou smrt (apoptózu). | |
Fosfolipáza A2 asociovaná s lipoproteiny Fosfolipáza A2 asociovaná s lipoproteiny (Lp-PLA2) je enzym, který je někdy také nazýván jako acetylhydroláza destičkového aktivačního faktoru (platelet-activating factor acetylhydrolase – PAF-AH). Je produkován zánětlivými buňkami, poté uvolňován do krve, kde se váže na lipoproteinové částice (nejvíce na částice LDL). Jeho úkolem je hydrolyzovat oxidované fosfolipidy na povrchu lipoproteinových částic poškozených oxidací. Následkem působení Lp-PLA2 v aterosklerotickém plátu dochází k migraci zánětlivých buněk do tohoto plátu a rozvoji zánětu. Lp-PLA2 se dá tedy považovat za marker zánětu, lokalizovaného v cévní stěně. Zvýšená hladina Lp-PLA2 (> 200 µg/l) je asociována se zvýšeným rizikem kardiovaskulárního onemocnění. Podrobnosti o Lp-PLA2 | ||