Verze pro tisk

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí)   1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  ...  14  (Další)
  VŠE

E

Endotelová dysfunkce

Porucha funkce endotelu, vyvolaná různými vlivy, mj. mechanickými (hypertenze), chemickými (oxidační stres, např. u kuřáků, diabetiků aj., působení oxidovaných LDL, homocysteinu aj.), zánětlivými (prozánětlivé cytokiny, snad i některé infekční činitele). Výsledkem je sklon k vazokonstrikci, agregaci trombocytů a proliferaci buněk cévní stěny; alespoň zčásti je to způsobeno snížením produkce oxidu dusnatého buňkami endotelu: oxid dusnatý má vazodilatační, antiagregační a antiproliferační účinky. Endotelová dysfunkce je považována za počátek rozvoje aterosklerotických změn v cévní stěně; je – alespoň zpočátku – reverzibilní.
Anglický ekvivalent: Endothelial dysfunction

Estradiol (E2)

Estradiol (17-β-estradiol, E2) je spolu s estronem a estriolem jedním z hlavních lidských estrogenů a je z nich nejvíc biologicky aktivní. U fertilních žen je dominantním cirkulujícím estrogenem. Má široké uplatnění: vyhodnocování normálního pohlavního vývoje, vyšetřování anomálií menstruačního cyklu, odhalování příčin neplodnosti, vyšetření ovariální insuficience, kontrolu medikamentózně vyvolané ovulace, předpověď rizika ovariálního hyperstimulačního syndromu, diferenciální diagnostiku hirsutismu a jiných virilizujících onemocnění a ovariálních tumorů.

Celá definice

Estriol (E3)

Estriol (E3) je jedním ze tří hlavních ovariálních estrogenů, spolu s estradiolem a estronem. Je typický pro sérum těhotných žen, kam se dostává z plodu. Nekonjugovaný E3 (tj. frakce estriolu, která není vázaná na transportní protein) je používán společně s AFP a hCG jako biochemický marker při screeningu vrozených vývojových vad a chromozomálních aberací plodu v 2. trimestru těhotenství. Rovněž se využívá pro posouzení feto-placentární jednotky v těhotenství.

Celá definice

Externí hodnocení kvality

hodnocení laboratorních výsledků organizované nezávislým garantem, cílem je především návaznost výsledků zúčastněných laboratoří.

F

Falešně pozitivní serologické testy na HIT

U nemocných s antifosfolipidovými protilátkami mohou být zaznamenány falešně pozitivní serologické testy (ELISA, sloupcová aglutinace Diamed) na HIT protilátky v důsledku generace protilátek proti samotnému PF4 (destičkovému faktoru4). Anti-PF4 protilátky pak reagují i s komplexy PF4/heparin. Narozdíl od pravých HIT-protilátek tato falešně pozitivní reakce není inhibována vysokou koncentrací (zpravidla 100 j/ml) heparinu.

Fenotyp

Pozorovatelné znaky jedince. Fenotyp je určen genotypem a vlivy prostředí.

Feritin

Globulární protein složený z 24 podjednotek typu h (heavy) a l (light), obsahující v centru až 4 500 atomů železa ve formě Fe(III)oxyhydroxidu. Jedná se o zásobní formu železa, nejvíce feritinu je v játrech, v mitochondriích je speciální mitochondriální feritin, složený výhradně z H podjednotek. Plazmatický feritin odráží zásoby železa, stoupá však i u zánětlivých stavů.
Anglický ekvivalent: Ferritin
Více informací o soupravě ke stanovení feritinu od firmy Abbott Laboratories.

Feroportin

Membránový protein, jediný známý exportér železa z buňky (enterocytu, hepatocytu, makrofágu). Při nadprodukci hepcidinu je feroportin internalizován a poté degradován; výsledkem je neschopnost buněk exportovat železo; to chybí pro růst bakterií (pozitivní efekt), ale i pro erytropoezu (negativní efekt, vzniká refrakterní anémie).
Anglický ekvivalent: Ferroportin

Fosfatidylserin

je fosfolipid (konkrétně glycerolfosfolipid), který je složkou buněčných membrán. Je významný tím, že nese záporný náboj (na rozdíl od jiných fosfolipidů). V cytoplazmatické membráně není rovnoměrně rozložen na obou stranách – vyskytuje se téměř výhradně ve vnitřním listu membrány. Jestliže se fosfatidylserin objeví na vnějším listu membrány, značí to probíhající programovanou buněčnou smrt (apoptózu).

Fosfolipáza A2 asociovaná s lipoproteiny

Fosfolipáza A2 asociovaná s lipoproteiny (Lp-PLA2) je enzym, který je někdy také nazýván jako acetylhydroláza destičkového aktivačního faktoru (platelet-activating factor acetylhydrolase – PAF-AH). Je produkován zánětlivými buňkami, poté uvolňován do krve, kde se váže na lipoproteinové částice (nejvíce na částice LDL). Jeho úkolem je hydrolyzovat oxidované fosfolipidy na povrchu lipoproteinových částic poškozených oxidací. Následkem působení Lp-PLA2 v aterosklerotickém plátu dochází k migraci zánětlivých buněk do tohoto plátu a rozvoji zánětu. Lp-PLA2 se dá tedy považovat za marker zánětu, lokalizovaného v cévní stěně. Zvýšená hladina Lp-PLA2 (> 200 µg/l) je asociována se zvýšeným rizikem kardiovaskulárního onemocnění.

Podrobnosti o Lp-PLA2

Stránka: (Předchozí)   1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  ...  14  (Další)
  VŠE