Back

Mikroalbuminurie

Pojem mikroalbuminurie vyjadřuje vylučování malého (ale již zvýšeného, nefyziologického) množství albuminu močí. Protože "mikro" se obvykle používá k označení malé velikosti (nikoliv malého množství), je v poslední době doporučován pojem albuminurie (který snad nahradí pojem mikroalbuminurie).

Albuminurie je rizikovým faktorem pro rozvoj nefropatie a pro kardiovaskulární onemocnění. Snížení albuminurie (např. léčbou hypertenze - zejména inhibicí systému renin-anigiotenzin-aldosteron), léčbou diabetu) vede ke snížení mortality a morbidity pacienta a k prodloužení funkce ledvin.

Albuminurii vyjadřujeme 2 způsoby:

  • v mg albuminu za 24 hodin
    • pro tento způsob je nutná střádaná moč (minimálně přes noc)
  • v mg albuminu na mmol kreatininu
    •  pro tento způsob je vhodná 1. ranní moč nebo náhodný vzorek
    • protože výsledky dobře korelují s hodnotami ze sběru moče a odběr je výrazně jednodušší, je tento způsob v poslední době preferován

Podle nového doporučení KDIGO 2012 rozlišujeme u pacientů s chronickou nedostatečností ledvin následující kategorie albuminurie:

Kategorie

AER

(mg/24 hod)

ACR

(mg/mmol)

 Označení
A1 <30 <3 Normální až mírně zvýšená
A2 30-300 3-30 Středně zvýšená (tradičně označovaná jako mikroalbuminurie)
A3 >300 >30 Těžce zvýšená*

AER - albumin excretion rate
ACR - albumin creatinin ratio
* včetně nefrotického syndromu (AER > 2200 mg/24 hod, ACR > 220 mg/mmol)

Podle dosud platného společného „Doporučení České nefrologické společnosti a České společnosti klinické biochemie ČLS JEP k vyšetřování proteinurie" z r. 2010, je mikroalbuminurie definována takto:

  • 30 – 299 mg/24 hodin (obdobné jako u KDIGO 2012)
  • 2,6 – 29,9 mg/mmol u mužů a 3,6 – 29,9 mg/mmol u žen (detailně rozdílné od KDIGO a lehce nepraktické)

Existují ještě další rozhodovací meze odvozené od konkrétních studií (např. 2 mg/mmol u studie HOPE), které akcentují zvýšení rizika pro danou skupinu pacientů.

Literatura
  1. Kidney Disease: Improving Global Outcomes (KDIGO) CKD Work Group. KDIGO 2012 Clinical Practice Guideline for the Evaluation and Management of Chronic Kidney Disease. Kidney inter., Suppl. 2013; 3: 1-150.

  2. Vladimír, T., Tomáš, Z., Jaroslav, R., Vladimír, T., Bedřich, F., Josef, K., . . . Ryšavá, R. (2011). Recommendation of the czech nephrological society and czech society of clinical biochemistry ČLS JEP for examination of proteinuria. [Doporučení České Nefrologické Společnosti a České Společnosti Klinické Biochemie ČLS JEP k vyšetřování proteinurie] Klinicka Biochemie a Metabolismus, 19(1), 28-35.

» Slovník pojmů