Články a aktuality 2012 - 2018

Úvod: Omezená funkce gonád, poruchy v oblasti gastrointestinálního traktu a narušení hypothalamo-hypofyzárně-nadledvinové osy jsou součástí vedlejších nežádoucích účinků terapie autoimunitních onemocnění (AO) glukokortikoidy (GC). Nejvýznamnějšími antagonisty GC jsou imunoprotektivních adrenální androgeny a to díky jejich převažujícímu vlivu na aktivaci Th1 lymfocytů oproti Th2 lymfocytům.

 

Cíle: Cílem studie bylo zjistit, zdali existuje možnost snížení rizikovosti léčby GC u pacientů s AO podáváním syntetických imunoprotektivních steroidů.

 

Soubor pacientů a metodika: Sledovali jsme hladiny GC včetně jejich prekurzorů a metabolitů i jejich změny během terapie u pacientů s IgA nefropatií léčených prednisolonem (n=14) oproti zdravým kontrolám (n=10) a pacientům s jinými AO (n=19). Skupina IgAN byla sledována na začátku léčby prednisolonem (N0) po jednom týdnu (N1) a po jednom měsíci (N2) terapie. Rozdíly mezi skupinami byly hodnoceny jednofaktorovou ANOVA, zatímco změny během léčby prednisolonem modelem ANOVA zahrnujícím faktory Subjekt, faktor s opakováním Fáze terapie, faktor bez opakování Léčba a interakci mezi faktory.

 

Výsledky: U nativních pacientů s IgAN byl zjištěn výrazný nedostatek imunoprotektivních androgenů pravděpodobně oproti kontrolám i pacientům s jinými AO. Uvedené výsledky byly pravděpodobně spojeny s oslabenou aktivitou nadledvinové zona reticularis u pacientů s AO. Nalezli jsme rovněž nízké hladiny jejich vysoce účinných 7α/7β/16α-hydroxy-metabolitů. Tyto hladiny pak byly dále suprimovány GC během terapie.

 

Závěr: Při léčbě AO zprostředkovaných protilátkami a imunokomplexy by kombinace GC terapie při současném podávání imunoprotektivních syntetických stabilních 7α/7β/16α-hydroxy-metabolitů steroidů mohla být vhodnější variantou snižující nežádoucí vedlejší účinky samotných GC

Tato prezentace byla podpořena projektem Molekulární genetika nádorových a kardiovaskulárních chorob (CZ.1.07/2.3.00/20.0040)