Články a aktuality 2012 - 2018

Přestože patří Česká republika k zemím s nízkým výskytem tuberkulózy (TB) - incidence v posledních pěti letech menší než 6 nových případů ročně na 100 000 obyvatel, je tato problematika stále aktuální. Jde o onemocnění epidemiologicky závažné a sledované.

Problematika tuberkulózy je diskutována v souvislosti s migrací obyvatel, s ošetřováním sociálně vyčleněných pacientů (bezdomovci, alkoholici apod.) a také v souvislosti s ukončením plošného očkování proti TB. Objevují se i zajímavé kazuistiky pacientů s TB z hlediska diagnostiky, průběhu onemocnění i léčby. Webinář seznámí účastníky se základy laboratorní diagnostiky TB a mykobakteriálních onemocnění, s epidemiologickou situací v ČR, Evropě i ve světě, s riziky importu TB migranty a s vhodným postupem zdravotnických pracovníků při suspektním výskytu TB u pacientů. 

Toxoplasmóza je nejrozšířenějším parazitem na světě. Finálním hostitelem jsou kočkovité šelmy. Člověk vedle dalších 300 druhů obratlovců plní roli mezihostitele. Může se nakazit pozřením tkáňových cyst v nedostatečně tepelně upraveném mase, pozřením potravin kontaminovaných oocystami z trusu koček (získaná toxoplazmóza) nebo přenosem onemocnění z matky na plod (vrozená toxoplazmóza). Onemocnění probíhá většinou bez klinických příznaků. Závažný průběh může být u imunosuprimovaných lidí a při přenosu z matky na plod. Riziko se může snížit tzv. prenatálním skríninkem, který se ale v ČR organizovaně neprovádí. Onemocnění je diagnostikováno průkazem protilátek. Jsou prezentovány výsledky z laboratoře FN v Plzni za posledních 20 let. Celkem bylo vyšetřeno 42 899 osob (35 853 žen a 7 046 mužů). Prevalence protilátek je u žen 34 % a u mužů  28 %. Akutní onemocnění podléhá hlášení do systému Hygienické služby. Z počtu vyšetřených osob bylo hlášeno 425 případů. Z listů epidemiologického šetření vyplynulo, že na získání nákazy nemá vliv bydliště pacientů (město x venkov). Nejčastějším zdrojem infekce pro člověka je kontakt s kočkou a infikovanou zeminou (práce na zahrádce). Nejčastěji se vyskytující formou onemocnění je forma uzlinová.

Metastatická oportunní infekce orální etiologie se v posledních dekádách dostává do popředí zájmu nejen stomatologů, děje se tak zejména díky rozvíjejícím se odvětvím medicíny jako je kardiologie, kardiochirurgie, transplantologie a další. Pohled na ložiskovou infekci v dutině ústní se v průběhu staletí měnil a ani v dnešní době moderní medicíny nedokážeme rozsah jejího působení jednoznačně definovat. Prezentace je zaměřena na současný náhled na tuto problematiku, ukazuje retrospektivní studii provedenou na Stomatologické klinice LF UK a FN v Plzni, zmiňuje dávkování a indikace antibiotické profylaxe a představuje současný výzkum detekce orálních patogenů na degenerativně změněných srdečních chlopních - ve spolupráci s Ústavem mikrobiologie LF a FN Plzeň a Biomedicínským centrem.

Česká republika patří mezi země s nízkým výskytem tuberkulózy. Přesto jsou mykobakteriální onemocnění tématem, na které je nutné odbornou veřejnost stále upozorňovat. Při diferenciální diagnostice musí lékař na tuto etiologii myslet, protože vyšetřovací postupy se odlišují od běžné nespecifické mikrobiologické diagnostiky. Za zlatý standard je i v moderní době považováno kultivační vyšetření, protože jen tak je možné získat mykobakteriální kmen, přesně jej identifikovat a stanovit citlivost k antituberkulotikům a antibiotikům. Dodání vhodného vzorku klinického materiálu je základním předpokladem kvalitní diagnostiky. Především netuberkulózní druhy mykobakterií jsou charakteristické širokou rezistencí, a tak je cílená léčba zásadní pro léčebný úspěch. Diagnostika mykobakteriálních infekcí využívá také všech dostupných moderních metod. Využívá se genetický průkaz nukleových kyselin ve vzorcích, genetická identifikace izolovaných kmenů a také genetický průkaz mutací signalizujících rezistenci k antituberkulotikům. Velký přínos v diagnostice zejména latentní formy tuberkulózy představují tzv. IGRA metody (Interferon-gamma release assay) založené na produkci interferonu gama lymfocyty stimulovanými in vitro tuberkulózními antigeny.

Nárůst rezistence gramnegativních bakterií na antibiotika patří v současnosti mezi závažné problémy. Infekce způsobené takovými mikroby mohou významně komplikovat léčbu u kriticky nemocných pacientů. Výjimkou nejsou ani mikrobi (např. Klebsiella pneumoniae, Serratia marcescens) rezistentní ke všem dostupným antibiotikům. V příspěvku Dr. C. Papagiannitsise jsou diskutovány příčiny rezistence v Řecku, zemi s největším výskytem infekcí vyvolaných multirezistentními enterobakteriemi v Evropě. Jsou zmíněny především molekulárně-epidemiologické charakteristiky situace v Řecku. V přednášce Dr. J. Hrabáka jsou představeny výsledky výzkumu prováděného na Ústavu mikrobiologie LF UK v Plzni. Tento výzkum byl zaměřen na sledování vlivu bikarbonátů na aktivitu karbapenemáz typu OXA-48. Podařilo se prokázat, že pro aktivitu některých enzymů hydrolyzujících karbapenemová antibiotika je zásadní karboxylace lysinu v aktivním místě. Pokud je v prostředí koncentrace oxidu uhličitého nízká, může dojít k inhibici aktivity karbapenemázy. Toto zjištění může přinést důležité informace pro selektivní diagnostiku tohoto typu rezistence a pro interpretaci výsledků vyšetření citlivosti ke karbapenemům.

Využití mikrobiologických metod za účelem zjištění původce infekce je nutným krokem k cílené antibiotické terapii. Je třeba volit přednostně metody, které jsou nákladově efektivní a poskytují co nejkomplexnější informace. V prezentaci je poukázáno na časté chyby při odběru a transportu vzorků, které limitují výtěžnost vyšetření. Důsledkem nesprávné praxe může být stanovení chybné diagnózy, terapeutický neúspěch nebo nemožnost deeskalace primárně zvolené, zpravidla nákladné širokospektré antibiotické terapie. Cestou ke zlepšení mikrobiologické diagnostiky je zkvalitnění pregraduální výchovy a včlenění mikrobiologické diagnostiky do postgraduální výchovy klinických oborů.

Firma Abbott Laboratories nabízí panel tří nových metod k detekci protilátek proti antigenům viru Epstein-Barrové (EBV) na imunoanalytických systémech ARCHITECT: ARCHITECT EBV VCA IgM, ARCHITECT EBV VCA IgG, ARCHITECT EBNA-1 IgG. Testy jsou určeny zejména ke stanovení diagnózy infekční mononukleózy (dále jen IM) a k určení stádia EBV infekce.

Schvalovací číslo: JTRK-967L8PC

Prezentace shrnuje základní poznatky o klinickém průběhu chronické virové hepatitidy B a C. Věnuje se problematice i dlouhodobých důsledků těchto virových infekcí pro jejich hostitele. Průběh chronické infekce virem hepatitidy B je rozebrán v souvislosti s imunopatogenním mechanismem vzniku jaterního poškození, probrána jsou rizika vzniku chronické infekce v závislosti na různých parametrech exponované osoby. Pozornost je věnována takéindikacím a variantám protivirové léčby chronické virové hepatitidy B.Zmíněny jsou varianty léčby časově definované i časové nedefinované. Ukázány jsou významné výchozí předpovědní faktory efektu obou variant protivirové léčby, ale i možnosti predikce efektu léčby v jejím průběhu. U chronické HCV infekce jsou v úvodu probrány faktory ovlivňující individuální progresi jaterního postižení při této infekci. Pozornost je věnována všem variantám protivirové léčby a to včetně podání přímo působících virostatik v kombinaci s pegylovanými interferony a ribavirinem. Prezentace obsahuje i základní informace o možnostech predikce účinku jednotlivých léčebných variant

Akantamébová keratitis je vzácné infekční onemocnění ohrožující zrak (původce Acanthamoeba spp.). V kazuistice je prezentována laboratorně (mikroskopicky i kultivačně) prokázaná akantamébová keratitis mladé ženy, která infekci akvírovala pravděpodobně při koupání v kontaktních čočkách ve volné přírodě. Léčbou na specializovaném pracovišti jí byl zrak zachráněn.

Nově zaváděné molekulárně biologické metody umožňují odpovídat na mnoho otázek, které se vyskytují při studiu epidemiologie a ekologie známých a nově hrozících zoonóz v České republice. Nová rizika jsou představována nejenom zavlékáním nových infekčních agens se zoonotickým potenciálem, ale také změny ve stravovacích návycích a import potravin z oblastí s nižšími hygienickými standardy.

Kapavka (gonorrhoea) patří mezi nejklasičtější pohlavní, tedy sexuálně přenášené, choroby. Klinicky byla popsána již v předkřesťankých lékařských rukopisech a v podstatě by se dalo říci, že se její vztah s člověkem příliš nezměnil. Obvykle se jedná o akutní hnisavý zánět močové trubice, předkožkového vaku nebo hrdla děložního. Z toho důvodu je často považována jak pacienty, tak i zdravotníky za relativně banální dobře zvladatelnou infekci.

Výskyt parazitárních onemocnění v ČR má dlouhodobě sestupný trend a je monitorován na základě povinného hlášení těchto případů epidemiologickými pracovišti.
Objevují se však instituce s přístrojovým vybavením konstruovaným na základě často nevhodně interpretovaných vědeckých nebo „pseudovědeckých“ závěrů, které tento trend popírají.
Není pro ně problém diagnostikovat u jednoho jedince několik parazitárních agens, často i těch, která se na našem území nevyskytují.
Bohužel po této diagnostice následuje doporučení specifické antiparazitární terapie, která v rukou laiků nebo jinak nevhodně indikovaná může poškodit zdraví člověka.