Články a aktuality 2012 - 2018

Úvod: Hydrocefalus u dětí je patofyziologický stav, který může negativně trvale ovlivnit vývoj dítěte. Nejčastější příčinou jeho vzniku jsou vrozené vady a intraventrikulární krvácení z nezralosti. Jako chirurgické řešení využíváme neuroendoskopické výkony u obstrukčního hydrocefalu a implantaci drenážního systému u hydrocefalu komunikujícího, případně kombinaci obou výkonů u hydrocefalu komplexního.

Metodika: V letech 2005-2010 jsme operovali celkem 38 dětí s hydrocefalem. Nejčastěji se jednalo o posthemoragický hydrocefalus u dětí předčasně narozených s porodní hmotností pod 1 500 g. Provedli jsme celkem 32x V-P drenáž, 1x V-A drenáž, 5x ETV, u 6 dětí s V-P drenáží se jednalo o kombinovaný endoskopický a drenážní výkon.

Výsledky: V celém souboru jsme doposud zaznamenali jedno úmrtí na střevní sepsi čtyři měsíce po výkonu, infekci drenáže u třech pacientů, 5x obstrukci komorového a 6x zkrácení peritoneálního katétru, 3x obstrukci ventilu a 1x ranou likvoreu po endoskopickém výkonu. U poloviny všech operovaných dětí byla vertikalizace ukončena do dvou let věku. 

Závěr: Hydrocefalus u dětí vyžaduje časnou diagnostiku a léčbu, která má oproti dospělým některá specifika daná fyzickými parametry dítěte v době nutnosti řešení hydrocefalu a jeho následným vývojem a růstem po léčbě. Naprosto nezbytná je zde multioborová spolupráce neurochirurga, pediatra, neonatologa, radiologa a případně dalších odborníků. Při včasném adekvátním řešení se i dítě s hydrocefalem může vyvíjet zcela fyziologicky bez jakéhokoliv omezování fyzických aktivit.

Setkali jste se s analýzou bez kapky krve? Nabízeli Vám léčbu Vašich potíží, které lékař nezvládá? Poslechněte si kritickou prezentaci ukazující praktiky novodobých šarlatánů podnikajících na poli laboratorní medicíny.

Záznam webináře z 1.12.2016.

Urologická klinika FN Plzeň začala ke konci roku 2016 používat dlouho očekávaný přístroj, který je díky svému unikátnímu softwaru schopen tzv. fúze (spojení) obrazu již provedeného vyšetření magnetickou rezonancí (MRI) prostaty a aktuálně probíhajícího ultrazvukového vyšetření prostaty a provést cílenou biopsii ložisek prostaty podezřelých na magnetické rezonanci z nádoru. Tato nová technologie cílené biopsie prostaty zvyšuje pravděpodobnost časného nálezu a to zejména agresivnějších typů nádorů prostaty, což zlepšuje diagnostiku a tím i možnosti následné léčby.

V předkládané prezentaci se autoři zabývají současnou klasifikací blokových disekcí krčních uzlin a indikací těchto chirurgických výkonů u pacientů s orálními dlaždicobuněčnými karcinomy nebo s maligními nádory slinných žláz. 

Cíle: Zjistit, jak koreluje nález z multiparametrického 3T MR vyšetření provedeného po neoadjuvantní chemoradioterapii (CRT) s histologickým nálezem po definitivním operačním řešení u pacientů s lokálně pokročilým karcinomem rekta.

Východisko: Neoadjuvantní CRT s následnou totální mesorektální excizí je standardní léčbou lokálně pokročilého rektálního karcinomu. Tento přístup vede k downstagingu onemocnění a u 15-42 % pacientů dokonce k dosažení patologické kompletní remise (pCR). Použití funkčního MR vyšetření zvyšuje senzitivitu a specificitu detekce pCR až na 52-64 %, resp. 89-98 %.

Výsledky: U 15 pacientů se patologický staging v oblasti primárního tumoru lišil od stagingu provedeného na základě předoperařního MR vyšetření. U 5 pacientů bylo dosaženo kompletní patologické remise, ovšem u žádného z nich nebyla tato odpověď predikována na předoperačním MR vyšetření.

Závěr: Potvrdili jsme, že pomocí neoadjuvantní CRT lze dosáhnout patologické kompletní remise u pacientů s lokálně pokročilými karcinomy rekta. V našem souboru však nebyla patologická kompletní remise v žádném případě predikovatelná pomocí multiparametrického vyšetření magnetickou rezonancí.

Webinář shrne zkušenosti z aplikace nové normy ISO 15189 v laboratoři a současně Vám nabídne postřehy z auditů ČIA a NASKL II, které aplikaci nové verze kontrolovaly.

Radioterapie (RT) jako konzervativní léčba karcinomu prostaty je dle recentních guidelines běžně indikovanou metodou. Využívá se jako metoda kurativní u lokalizovaných i lokálně pokročilých tumorů, nebo jako metoda adjuvantní či salvage radioterapie ve spojitosti s radikální prostatektomií, či jako paliativní technika u kostních metastáz. Toxicita RT se snižuje s používáním modernějších metod, jako je RT s modulovanou intenzitou (IMRT), která může být kombinována s obrazem řízenou RT (IGRT). Toxicita dále závisí na frakcionaci dávky, objemu ozařovaných rizikových orgánů a náplni močového měchýře. Toxicitu můžeme dělit na časnou a pozdní. Urologické komplikace na podkladě časné toxicity se manifestují do 3 měsíců po skončení léčby a vznikají v důsledku zvýšené produkce prozánětlivých cytokinů (IL-1, IL-6, TNF-a), které vedou k rozvoji radiační cystitidy. Pozdní toxicita je podkladem k chronickým změnám močového měchýře. Maximum těchto změn nalézáme po 2-3 letech od ukončení RT, ale fibrózní změny mohou vznikat dokonce i po 10 letech. Na rozdíl od časných komplikací jsou tyto změny ireverzibilní. Dle skórovacích systémů RTOG/EORTC onkologické společnosti můžeme akutní i chronické poradiační změny močového měchýře dělit do 5 stupňů.

Přídavek citrátu k odebrané krvi (acidifikace) zabrání glykolýze i při uchovávání krve při teplotě místnosti. Běžně užívaný přídavek samotného fluoridu sodného stabilizuje koncentraci až po počátečním poklesu – toto může významně ovlivnit hodnocení glykémie nalačno či v rámci oGTT.

Eosinofilní fasciitida je vzácné autoimunitní onemocnění. Klinicky dominuje symetrický otok a zarudnutí končetin a hypereosinofilie v laboratorním panelu. Onemocnění vede k retrakci šlach a kloubním deformitám. Diferenciální diagnostika je široká, vyloučit musíme zejména progresivní systémou sklerózu, systémovou sklerodermii. Terapie se opírá na první místě o kortikoidy, další imunosupresiva a biologika patří mezi léky druhé volby. Kazuistika 48letého muže, který se léčil pouze na hypertenzi, demonstruje v naší prezentaci typický obraz, průběh, diagnostický i léčebný algoritmus.

Přední penetrující poranění kosti křížové jsou u dětí extrémně vzácná. Tato poranění vznikají jednak vysokoenergetickým mechanismem (dopravní nehody, válečná poranění), jednak při bodném poranění cizím tělesem. Léčba je individuální, je indikována laparotomie s explorací rány, osteosyntéza je prováděna v případě hrubě dislokovaných zlomenin, při nestabilních poraněních zadního segmentu a urgentně při neurologickém deficitu. Tato kazuistika popisuje 14letou dívku s levostranným předním sakrálním penetrujícím poraněním v úrovni S2/S3, která byla poraněna během nehody na kole (nabodnutí na řídítka kola). Nejprve byla provedena emergentní laparotomie pro ošetření poraněného mesocolon sigmoideum. Po 16 dnech od 1. Operace byla provedena otevřená repozice a kostní sutura kosi křížové. Jak zlomenina kosti křížové, tak měkké tkáně byly zhojeny do 6 týdnů od poranění. Pacientka byla schopná chůze s plnou zátěží, byla bez bolestí a bez neurologického deficitu.