Ve stáří klesají funkční rezervy mnohých orgánů (ledviny, plíce, oběhový systém) a modifikují se regulační a adaptační mechanismy. Porucha funkce orgánů se proto projeví již při menší zátěži, ke které může patřit i podávání léků, dehydratace, infekce apod. Někdy se užívá termín „geriatrická křehkost“, multikauzálně podmíněný pokles adapatability s kritickým poklesem funkčních rezerv ve stáří.

Uveďme několik příkladů, kdy se chorobný stav projeví při zvýšené zátěži (zánět, hypoxie, hypovolémie při dehydrataci, porucha acidobazické rovnováhy apod.). Tak pacient s metabolickou acidózou a současným emfyzémem není schopen poruchu účinně kompenzovat hyperventilací. Zúžené cévy postižené aterosklerózou se projeví při hypovolémii (dehydrataci) nebo hypoxii, např. při otravě oxidem uhelnatým: zatímco mladý jedinec otravu překoná bez následků, u staršího člověka, kde je i za normálních okolností perfúze orgánů „na hraně“, dojde při stejném stupni otravy k ischemické příhodě mozkové či srdeční.

Vždy je třeba mít na mysli, že náhle vzniklé psychické změny, zejména zmatenost, mohou být vyvolány fyzickou poruchou, která je léčitelná (hyponatrémie, dehydratace, intoxikace oxidem uhelnatým, uroinfekce, hypoglykémie apod.).

Řada laboratorních odchylek může být nejen projevem onemocnění, ale i nesprávně vedené či nedostatečně kontrolované léčby. K častějším laboratorním odchylkám pozorovaným u starých osob patří především:

  • hyponatrémie; příčinou mohou být např. thiazidová diuretika (hypovolemická forma) či městnavá srdeční slabost (hypervolemická forma);
  • hypernatrémie při snížení pocitu žízně, u depresivních nebo amentních pacientů;
  • hypokalémie při předávkování diuretiky (furosemid, thiazidy), která je často doprovázena hypomagnezémií;
  • hyperkalémie následkem podávání kalium retenčních diuretik či inhibitorů ACE; často potencováno i poklesem funkce ledvin;
  • hypokalcémie při hypovitaminóze D, malnutrici či hypoalbuminémii (pokles frakce vázané na albumin);
  • hyperkalciurie u dlouhodobě imobilizovaných nemocných, kdy se vápník uvolňuje z kostí;
  • zvýšení koncentrace močoviny v séru následkem dehydratace;
  • hypoproteinémie jako následek poruchy nutrice; stav je vystupňován při současně přítomném zánětu;
  • nález M-proteinu v rámci tzv. monoklonální gamapatie neurčeného významu, MGUS;
  • větší je frekvence autoimunitních onemocnění (např. thyreopatie, revmatoidní artritida aj.);
  • častější je i deficit vitamínů (hypovitaminóza C, D) či některých stopových prvků;
  • anémie z nedostatku železa (hypochromní, mikrocytární) při poruchách vstřebávání železa či chronickém krvácení (i okultním – nejzávažnější příčinou je kolorektální karcinom) nebo tzv. anémie chronických chorob při zánětech a maligních nádorech (porucha distribuce železa).