14. „-omiky“

Soubor všech genů jednotlivého organismu se nazývá genom; tento pojem je obecně známý a každý ví, že je již známý genom řady organismů včetně lidského. Jen některé geny jsou však aktivní, dochází k jejich expresi, tj. podle nich se vytváří mediátorová RNA (transkripce) a podle ní se pak v ribosomech syntetizují bílkoviny (translace). Soubor všech mediátorových RNA se nazývá transkriptom. Při regulaci projevů genetické informace se podílí celá řada vlivů zevního prostředí (např. pH, oxidační stres), metylace DNA či acetylace proteinů na ní navázaných – histonů, ale i celá řada dalších molekul včetně tzv. mikroRNA. Interakcí prostředí a genomu se zabývá epigenetika. Pojmem proteom označujeme soubor všech bílkovin, typických pro určitou buňku, tkáň či tekutinu, ve zdraví i za nemoci. Zahrnuje i všechny posttranslační modifikace molekul bílkovin (např. glykosylace, fosforylace apod.), které mohou být typické pro určitou tkáň či chorobný proces. Konečně pod pojmem metabolom si představujeme soubor všech metabolitů v tělních tekutinách, které se zase mohou lišit při různých chorobných stavech. Věda, které zkoumá změny v genomu, se nazývá genomika, obdobně známe transkriptomiku, protemiku a metabolomiku. Uvedené pojmy schematicky znázorňuje následující obrázek. Většina z těchto metodických přístupů zůstává na poli výzkumu, dá se však očekávat, že v brzké budoucnosti budou jejich poznatky využity i v klinické praxi.

Vysvětlení pojmů genomika, transkriptomika, proteomika, metabolomika.

Měli bychom se zmínit i o souboru všech genů mikrobiální flóry přítomné v našem organismu – nazývá se mikrobiom. Bylo zjištěno, že zejména mikroby v trávicím traktu nejsou pouhými symbionty, ale že svým složením a metabolismem významně ovlivňují zdravotní stav člověka.