Trendy v laboratorní medicíně

V posledních desetiletích jsme svědky extrémního nárůstu počtu laboratorních testů, zobrazovacích metod, léků, a to navíc od různých výrobců. Nutně pak vznikají otázky: Mám zavést navrhovanou metodu a opustit starou? Je tento lék účinnější než jiný? Mám vybrat tuto firmu nebo jinou? Je to levnější, ale i stejně kvalitní?

Reakcí na záplavu nových metod i léků je tzv. medicína založená na důkazech (evidence-based medicine, EBM). Její využití si ukážeme na dvou příkladech. 

Tak při zavádění nové metody je třeba srovnat ji s metodou dosavadní (např. stanovení kardiálních troponinů oproti myoglobinu či CK-MB); srovnáváme preciznost, rušivé vlivy jiných složek krevního séra (interferenci), počet falešně negativních a falešně pozitivních výsledků, stabilitu reagencií, analytickou citlivost a měřicí rozsah, cenu jednoho stanovení a mnoho dalších parametrů. Jen tak zodpovědně posoudíme, zda je navrhovaná metoda přínosem. Může se totiž například stát, že zdánlivě levná metoda je méně citlivá, má menší stabilitu činidel či měřicí rozsah apod., a její zavedení tedy není vhodné.

EBM se uplatňuje i při zavádění nových léků: jeho součástí může být celá řada laboratorních testů, které ukazují nejen účinnost léku, např. v případě testování hypolipidemik, ale i možné nežádoucí účinky – např. hepatotoxický či nefrotoxický účinek. Zásadně se užívají multicentrické studie s účastí řady center z mnoha zemí, celkem tisíce až desetitisíce účastníků studie. Studie jsou prospektivní, kontrolované placebem, dvojitě zaslepené se sofistikovaným statistickým zhodnocením. Samozřejmě i zde se sleduje ekonomická stránka, možné nežádoucí účinky léku apod. 

Jen podle výsledků výše uvedených sledování a studií se rozhodne o dalším vývoji léku, reagencie apod. Vždy je třeba brát v úvahu i to, že každá firma má zájem svůj výrobek prosadit. Navíc metaanalýza dříve publikovaných výsledků studií může trpět i tím, že negativní výsledky jsou méně ochotně přijímány k publikaci, což může vést k přecenění výsledků pozitivních. Rozhodující je jednoznačně prokázaný přínos pro pacienta.