Trendy v laboratorní medicíně

Automatizace se nejprve týkala vlastního analytického procesu. Vyšetření bylo prováděno automatickým analyzátorem, kde všechny kroky (dávkování, inkubace, měření) jsou řízeny a kontrolovány počítačem. Automatizace vede k úsporám osob v rutinní laboratoři; ty pak mohou provádět specializované analýzy. Analyzátor umožňuje dávkování minimálních objemů s velkou přesností – šetří se tak biologický materiál i drahá činidla. Zavedení enzymových metod stanovení substrátů umožnilo jejich automatizaci (odpadla nutnost varu, předchozí deproteinace s centrifugací, práce s kyselinami a hydroxidy), zlepšila se bezpečnost práce. Automatické analyzátory různé velikosti jsou dnes prakticky ve všech laboratořích klinické biochemie; najdeme je i u metod, které se dříve považovaly za neautomatizovatelné (elektroforéza, heterogenní imunoanalýza, vyšetření močového sedimentu s analýzou obrazu aj.). Přiklad automatizované linky je na následujícím obrázku.

Automatizace analytického procesu byla postupně doplňována automatizací preanalytické a postanalytické fáze – vznikly tak plně automatizované linky a zcela se změnila práce laborantů. Preanalytická část umožňuje automatické odstředění, odvíčkování odběrové nádobky, alikvotaci (odpipetování potřebného množství pro speciální analýzy); primární zkumavka pak pokračuje pomocí transportní linky do vlastního analyzátoru. Po změření analyzátor vydá výsledek a vzorek pokračuje k archivaci v chladicím boxu, kde je k dispozici pro event. další nebo opakovaná vyšetření. 

Analyzátory jsou vybaveny detektorem sraženiny, hladiny vzorku i ochranou před nárazem jehly na překážku. Jsou schopny automaticky ředit vzorek a opakovat analýzu při vysoké koncentraci analytu či doplnit z diagnostického hlediska vhodné vyšetření (tzv. reflex testing).

Cílem automatizace musí být zbavit pracovníky v laboratoři zbytečné práce a uvolnit je pro práci specializovanou. Nesmí vést k růstu nákladů ani k prodloužení doby odezvy laboratoře. Netýká se jen analytické a preanalytické fáze, musí pomáhat i s interpretací výsledků (CDS – clinical decision system).