Citlivost stanovení

(senzitivity)

Citlivost stanovení je určena podílem změny měřené odezvy přístroje a odpovídající změny koncentrace sledovaného analytu, neboli směrnicí kalibrační závislosti (u metod s dostatečně lineárním kalibračním vztahem) . Čím je číselná hodnota směrnice větší, tím je metoda citlivější, neboť menší přírůstek koncentrace vyvolá měřitelnou odezvu.

Citlivost také udává minimální množství analytu, který můžeme přesně odlišit od nulového množství analytu. Její znalost je důležitá pro určení rozsahu koncentrací, které lze danou metodou stanovit. Je dána především použitým analytickým principem.

Analytická citlivost

(analytical sensitivity)

Analytická citlivost (tj. citlivost měřící soupravy) se zjišťuje opakovaným stanovením nulového standardu a je definována jako průměr koncentrací nulového standardu +2 SD (směrodatné odchylky) nebo +3 SD. U komerčních testů je její hodnota deklarovaná výrobcem.

Funkční citlivost

(functional sensitivity)

V praxi se často setkáváme s tím, že deklarovaná analytická citlivost metody není při rutinním stanovení dosahována. Proto byla zavedena definice funkční citlivosti. Nejčastěji se definuje jako nejnižší koncentrace ve stanovení, pro kterou je variační koeficient nižší než 20%.