Úvod

Stránky: POSTUDIUM
Kurz: Hematologie - morfologie
Kniha: Úvod
Vytiskl(a): Nepřihlášený host
Datum: středa, 15. května 2024, 23.33

Popis

Hematologie je nauka o krvi, její název je odvozen z řeckých slov haima (krev) a logos (slovo). Zabývá se krví, krvetvornými orgány a krvetvorbou a to za

 

  • normálních (fyziologických) a

  • chorobných (patologických) stavů organismu.

Hematologie je multidisciplinárním oborem a významně zasahuje i do ostatních oblastí medicíny

 

  • léčba leukémií – onkologie

  • tromboembolické příhody – kardiologie, angiologie

 

  • krvácivé stavy – intenzivní medicína, chirurgie, gynekologie a porodnictví

  • léčba některých maligních nádorů transplantací kostní dřeně – onkologie

  • plazmaferézy – interní lékařství

Úloha hematologie je dána samotnou povahou krve, která jako jediný orgán v těle přichází do bezprostředního kontaktu s takřka všemi tkáněmi těla a tedy odráží i jejich změny.

Hematologie se skládá ze dvou vyvážených částí: klinické a laboratorní hematologie.

1. Úvod

Hematologie je nauka o krvi, její název je odvozen z řeckých slov haima (krev) a logos (slovo). Zabývá se krví, krvetvornými orgány a krvetvorbou a to za

  • normálních (fyziologických) a

  • chorobných (patologických) stavů organismu.

Hematologie je multidisciplinárním oborem a významně zasahuje i do ostatních oblastí medicíny

  • léčba leukémií – onkologie

  • tromboembolické příhody – kardiologie, angiologie

  • krvácivé stavy – intenzivní medicína, chirurgie, gynekologie a porodnictví

  • léčba některých maligních nádorů transplantací kostní dřeně – onkologie

  • plazmaferézy – interní lékařství

Úloha hematologie je dána samotnou povahou krve, která jako jediný orgán v těle přichází do bezprostředního kontaktu s takřka všemi tkáněmi těla a tedy odráží i jejich změny.

Hematologie se skládá ze dvou vyvážených částí: klinické a laboratorní hematologie.

2. Složení a funkce krve

Krev je tekutý orgán, u něhož rozeznáváme část buněčnou a část tekutou. Skládá se z buněčných elementů rozptýlených v tekutém médiu – plazmě. Krev je vysoce specializovaná tělesná tekutina, která proudí uzavřeným cévním systémem.

3. Původ krevních buněk a krvetvorba během intrauterinního vývoje

1. období mezoblastové

Tvorba krevních buněk začíná 14.-20. den těhotenství. Mezoblast (mezoderm) je střední zárodečný list u časné fáze lidského zárodku. Krevní ostrůvky - buňky (hemangioblasty) se tvoří nejprve ve stěně žloutkového váčku (extraembryonálně), později v primitivním mezenchymovém pojivu (intraembryonálně). Nejdříve vznikají buňky červené, tj. erytrocytární vývojové řady (megaloblasty).

2. období hepatolienální

Od 6. týdne najdeme krvetvorbu v játrech plodu (extravaskulární hematopoéza), o něco později i ve slezině, thymu a diferencujících se lymfatických orgánech. V 7. měsíci ustává  krvetvorba v játrech a slezině a po porodu probíhá krvetvorba pouze v kostní dřeni. Přechody jsou plynulé. Lymfopoéza v lymfatických orgánech trvá celý život.

Tvoří se megaloblasty, normoblasty; granulopoéza a megakaryocyty.

3. období dřeňové krvetvorby

Začíná od 10. týdne intrauterinního vývoje, postupně se zvyšuje a po narození zcela nahradí krvetvornou činnost jiných orgánů. Jedinou výjimkou je lymfopoéza, která pokračuje dál v lymfatických orgánech a lymfatické tkáni.

Dřeňová krvetvorba zahrnuje megaloblastovou, později normoblastovou erytropoézu;

4. Krvetvorné orgány v postnatálním období

Za normálních okolností probíhá krvetvorba po narození pouze v kostní dřeni. Ta je zdrojem všech druhů krvinek v periferní krvi. Část lymfocytů se tvoří i po narození nadále v lymfatické tkáni; monocyty a makrofágy i v jiných tkáních organizmu.

Základními krvetvornými tkáněmi, které produkují krevní elementy v dospělosti a umožňují imunitní reakce, jsou:

- kostní dřeň

- thymus

- lymfatické uzliny

- MALT (mucosa associated lymfoid tissue; lymfatická tkáň sliznic)

- slezina

- imunologicky kompetentní fond lymfocytů

- periferní krev