Úvod
Stránky: | POSTUDIUM |
Kurz: | Hematologie - morfologie |
Kniha: | Úvod |
Vytiskl(a): | Nepřihlášený host |
Datum: | středa, 15. května 2024, 23.33 |
Popis
Hematologie je nauka o krvi, její název je odvozen z řeckých slov haima (krev) a logos (slovo). Zabývá se krví, krvetvornými orgány a krvetvorbou a to za
-
normálních (fyziologických) a
-
chorobných (patologických) stavů organismu.
Hematologie je multidisciplinárním oborem a významně zasahuje i do ostatních oblastí medicíny
-
léčba leukémií – onkologie
-
tromboembolické příhody – kardiologie, angiologie
-
krvácivé stavy – intenzivní medicína, chirurgie, gynekologie a porodnictví
-
léčba některých maligních nádorů transplantací kostní dřeně – onkologie
-
plazmaferézy – interní lékařství
Úloha hematologie je dána samotnou povahou krve, která jako jediný orgán v těle přichází do bezprostředního kontaktu s takřka všemi tkáněmi těla a tedy odráží i jejich změny.
Hematologie se skládá ze dvou vyvážených částí: klinické a laboratorní hematologie.
1. Úvod
Hematologie je nauka o krvi, její název je odvozen z řeckých slov haima (krev) a logos (slovo). Zabývá se krví, krvetvornými orgány a krvetvorbou a to za
-
normálních (fyziologických) a
-
chorobných (patologických) stavů organismu.
Hematologie je multidisciplinárním oborem a významně zasahuje i do ostatních oblastí medicíny
-
léčba leukémií – onkologie
-
tromboembolické příhody – kardiologie, angiologie
-
krvácivé stavy – intenzivní medicína, chirurgie, gynekologie a porodnictví
-
léčba některých maligních nádorů transplantací kostní dřeně – onkologie
-
plazmaferézy – interní lékařství
Úloha hematologie je dána samotnou povahou krve, která jako jediný orgán v těle přichází do bezprostředního kontaktu s takřka všemi tkáněmi těla a tedy odráží i jejich změny.
Hematologie se skládá ze dvou vyvážených částí: klinické a laboratorní hematologie.
2. Složení a funkce krve
Krev je tekutý orgán, u něhož rozeznáváme část buněčnou a část tekutou. Skládá se z buněčných elementů rozptýlených v tekutém médiu – plazmě. Krev je vysoce specializovaná tělesná tekutina, která proudí uzavřeným cévním systémem.
3. Původ krevních buněk a krvetvorba během intrauterinního vývoje
1. období mezoblastové
Tvorba krevních buněk začíná 14.-20. den těhotenství. Mezoblast (mezoderm) je střední zárodečný list u časné fáze lidského zárodku. Krevní ostrůvky - buňky (hemangioblasty) se tvoří nejprve ve stěně žloutkového váčku (extraembryonálně), později v primitivním mezenchymovém pojivu (intraembryonálně). Nejdříve vznikají buňky červené, tj. erytrocytární vývojové řady (megaloblasty).
2. období hepatolienální
Od 6. týdne najdeme krvetvorbu v játrech plodu (extravaskulární hematopoéza), o něco později i ve slezině, thymu a diferencujících se lymfatických orgánech. V 7. měsíci ustává krvetvorba v játrech a slezině a po porodu probíhá krvetvorba pouze v kostní dřeni. Přechody jsou plynulé. Lymfopoéza v lymfatických orgánech trvá celý život.
Tvoří se megaloblasty, normoblasty; granulopoéza a megakaryocyty.
3. období dřeňové krvetvorby
Začíná od 10. týdne intrauterinního vývoje, postupně se zvyšuje a po narození zcela nahradí krvetvornou činnost jiných orgánů. Jedinou výjimkou je lymfopoéza, která pokračuje dál v lymfatických orgánech a lymfatické tkáni.
Dřeňová krvetvorba zahrnuje megaloblastovou, později normoblastovou erytropoézu;
4. Krvetvorné orgány v postnatálním období
Za normálních okolností probíhá krvetvorba po narození pouze v kostní dřeni. Ta je zdrojem všech druhů krvinek v periferní krvi. Část lymfocytů se tvoří i po narození nadále v lymfatické tkáni; monocyty a makrofágy i v jiných tkáních organizmu.
Základními krvetvornými tkáněmi, které produkují krevní elementy v dospělosti a umožňují imunitní reakce, jsou:
- kostní dřeň
- thymus
- lymfatické uzliny
- MALT (mucosa associated lymfoid tissue; lymfatická tkáň sliznic)
- slezina
- imunologicky kompetentní fond lymfocytů
- periferní krev