Albuminurie z pohledu kardiologa (prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.)

Stránky: POSTUDIUM
Kurz: Články a aktuality
Kniha: Albuminurie z pohledu kardiologa (prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.)
Vytiskl(a): Nepřihlášený host
Datum: sobota, 18. května 2024, 11.09

Popis

Albuminurie z pohledu kardiologa

Obsah

Úvod
Pojem albuminurie

Mikroalbuminurie (MAUR) je nejnižší ztráta albuminu močí, která je spojená s nějakým rizikem onemocnění. Je to jednak nefropatie diabetická i nediabetická, dále jde o důležitý prediktivní faktor pro kardiovaskulární příhody, prognostický faktor srdečního selhání, jak ukázala jedna větev studie CHARM. Z epidemiologických studií víme, že je asociována s vyšší celkovou mortalitou. MAUR můžeme určit z 24 hod. sběru moče, pak je definovaná jako 30 – 300 mg/24 hod, vyjádřit v µg/min, kde MAUR je 20 - 200 µg/min. Nejpřesnější způsob je poměr alb/kreatininu (ACR) v ranním vzorku moči, kdy MAUR odpovídá ≥ 2 mg/mmol kreatininu

Stanovení prahu mikroalbuminurie ke kardiovaskulárnímu riziku
Mikroalbuminurie z pohledu kardiologa

Tento práh MAURbyl stanoven na základě studie HOPE, kam byli zařazeni nemocní s vysokým KV rizikem, právě od hodnot ≥ 2 mg/mmolcreazačalo stoupat riziko jak nefatálních, tak fatálních KV příhod.
Podíváme se na MAUR u hypertoniků i prehypertoniků, u diabetiků, dále na albuminurii ve spojení s endotelovou dysfunkcí a v souvislosti s ICHS a nakonec si položíme otázku, zda redukce MAUR nám také redukuje KVS riziko.

1. MAUR a hypertenze
Kategorie krevního tlaku

MAUR a její vztah ke krevnímu tlaku (TK) a k poruše glukózového metabolismu. Rozlišujeme řadu kategorií krevního tlaku. Kromě optimálního a normálního rozlišujeme také vysoký normální TK, což je 130-139/80-85 mmHg. Tuto kategorii zavedla Evropská společnost pro hypertenzi a naše Česká společnost pro hypertenzi ji převzala a kromě hypertenze, která začíná od ≥140/90 mmHg, se věnuje právě i vysokému norm. TK, protože i ten je spojen s rizikem postižení různých orgánů. Američané zavedli pojem „prehypertenze“, ale zpočátku do tohoto pojmu zahrnovali nejen vysoký norm. TK, ale i norm. TK. Teprve později zjistili ve studiích, že vysoký norm. TK je více rizikový a začali mu říkat „vysoká prehypertenze“ a normálnímu TK „nízká prehypertenze“. Oba pojmy by se měly sjednotit a „prehypertenze“, která je lepší na vyslovování, by se měla používat pro vysoký norm. TK.

Kumulativní incidence KV příhod u žen a mužů
Vysoký normální TK a prehypertenze

Prehypertenzí se zabýváme proto, že tento TK je již rizikový. Ukazuje to Framinghamská studie, kde byli sledování muži a ženy po dobu 11 let. Podle vstupního TK byli rozděleni do kategorií: optimálního, normálního a vysokého norm. TK. Po 11 letech byl v kategorii vysokého norm.TK daleko vyšší výskyt KV komplikací jako IM, CMP než v ostatních nižších kategoriích.

Právě u vysokého norm. TK má význam určovat přítomnost MAUR. Upozorňuje na to přepracování Evropských doporučení pro diagnostiku a léčbu hypertenze. My sice nemáme ještě tolik údajů ze studií o osobách s vysokým norm. TK, ale víme, že především změna životního stylu - to znamená: zdravý životní styl, nekouření, udržování norm. váhy nebo zhubnutí a zdravá dieta - jsou faktory zdravého životního stylu, které dokáží udržovat norm.TK kromě jiných rizikových faktorů (RF). Dosud jsme doporučovali pouze úpravu životního stylu, ale nyní se díváme na prehypertoniky jako na osoby s vyšším rizikem, a pokud i u nich je kromě vyššího TK také ještě nějaký příznak orgánového poškození, říkáme subklinického poškození orgánu jako je např. mikroalbuminurie, pak bychom i je měli léčit farmakologicky.

Subklinické orgánové poškození
MAUR a hypertenze

Zde vidíme subklinické org. poškození, jak je definuje Česká ale i Evropská společnost pro hypertenzi a kromě MAUR, kterou u nás definujeme trochu benevolentněji (čili jedná se o ztrátu alb vzhledem ke kreatininu ≥ 2,5 mg/mmolu mužů, ≥ 3,5 mg/mmol u žen), sem patří také snížení glomerulární filtrace (GF), hypertrofie levé komory (LK), změny na očním pozadí, zvýšená rychlost šíření aortální pulzové vlny, která je novým parametrem pro org. poškození velkých tepen a je také považována za subklinické org. poškození. Takže při přítomnosti jakéhokoli subklinického org. poškození, osoba s vysokým norm. TK má být farmakologicky léčena.

U hypertoniků zjišťujeme standardně albuminurii a je-li přítomna, znamená to zařaze ní do stadia 2, čili stadium s orgánovým poškozením.

Diabetes mellitus a celkové KV riziko
Zvýšená mortalita diabetické populace

Na tomto obrázku vidíme, jaký význam má albuminurie u diabetiků. Dříve jsme diabetiky považovali za stejně rizikové jako pacienty po CMP, IM. Vedla k tomu Haffnerova studie, kterou všichni citovali, a v každých doporučeních bylo řečeno, že každý diabetik je vlastně ekvivalent k nemocnému po IM. V posledních doporučeních z r. 2012 vidíme, že lidé s DM nemají vždy stejné riziko. Pokud nemá diabetik žádné další rizikové faktory ani subklinické orgánové postižení, říkáme, že má vysoké KV riziko. Pokud však najdeme rizik. faktory jakovysoký TK, dyslipidémie, obezita, nebo známky subklinického org. poškození jako (mikro)albuminurie, snížená funkce ledvin, pak má tento diabetik velmi vysoké riziko. Toto dělení je přesnější, protože ne každý nemocný s DM má stejné KV riziko.

Víme z řady epidemiologických studií, že diabetici mají daleko vyšší mortalitu, jak celkovou, tak kardiovaskulární ve srovnání s nediabetiky. Zajímavé je, že diabetičky ženy mají vyšší mortalitu než diabetici muži a to i v produktivním věku. Je to na pováženou, protože ženy mají v produktivním věku nižší KV riziko, v podstatě dohání muže až na konci 7. decennia. Pokud se však žena stane diabetičkou, je její riziko vyšší a to již v časném věku. Když má diabetik ještě hypertenzi, je jeho KV mortalita 6x vyšší. Když má hypertenzi a navíc proteinurii, jakožto výraz endotelové dysfunkce a poškození malých i velkých tepen, pak je jeho KV mortalita mnohonásobně vyšší.

Proteinurie u pacientů s diabetem 2. typu
Diabetes je nejčastější příčinou selhání ledvin

Tento obrázek je ze studie z r. 2002, která sledovala pacienty s DM 2. typu, rozdělila je do 2 skupin podle přítomné a nepřítomné proteinurie. Pokud má diabetik proteinurii, má nižší pravděpodobnost přežití, má vyšší výskyt retinopatii, neuropatie, ICHDK, v 93 % je hypertonik a v tom případě má také vyšší výskyt ICHS.Jednoznačný výsledek: pokud je přítomna proteinurie u diabetika, znamená to, že diabetik má výrazně větší riziko,jak makro- tak mikrovaskulárních komplikací.

Diabetik je dnes nejčastější pacient na hemodialýze, protože nejčastější příčinou selhání ledvin je právě DM. Proto se musíme zabývat ovlivňováním RF jako hyperglykémie, hypertenze, dyslipidémie, abychom ochránili nejen velké a větší tepny před KV příhodami, ale také mikrocirkulaci – arterioly, kapiláry, venuly, - které vedou např. na ledvinách k jejich selhání.

2. MAUR a endotelová dysfunkce
Mikroalbuminurie - první známka poškození endotelu artérií

Nyní se podíváme na MAUR v souvislosti s endotelovou dysfunkcí.

Jestliže se vyskytuje MAUR, znamená to, že je poškozena glomerulární membrána a že malé proteiny unikají do moče. První stádium chronického renálního postižení bývá spojeno s hyperfiltrací, i když je zachovaná funkce glomerulů a je normální hladina urey a kreatininu. Na začátku 2. stádia se snižuje hyperfiltrace a dochází k norm. filtraci v glomerulech. Obě tato stadia jsou vhodná pro začátek prevence. I těchto stádiích stoupá KV riziko, a proto zasáhneme-li na různé RF a ovlivníme např. i tento projev poškozeného endotelu jako MAUR, dokážeme snížit rozvoj chron. renálního postižení i KV riziko.

Kardiovaskulární a renovaskulární kontinuum
Endotelová dysfunkce

Tento obrázek znázorňuje souvislost mezi poškozením velkých arterií a mikrocirkulace: tzv. kardiovaskulární kontinuum pro větší tepny a renovaskulární kontinuum pro mikrocirkulaci. U lidí s hypertenzí, hypercholesterolémií, kuřáků nebo s jinými RF např. těmi za vzatými do kardiometabolického syndromu, endotel začíná být poškozován, začíná se rozvíjet endotelová dysfunkce. V mikrocirkulaci se objevuje albuminurie, hyperfiltrace. Ve velkých tepnách se rozvíjí ateroskleróza, remodelace stěny, může se v souvislosti s rupturou aterosklerotického plátu a trombózou ukázat IM nebo CMP nebo jiné KV příhody. Pokud si vezmeme srdce za příklad, pak zde může dojít k maligní arytmii a náhlé smrti, levá komora se remodeluje, dilatuje a může skončit levostranným srdečním selháním.V mikrocirkulaci se z hyperfiltrace vyvíjí normální filtrace, rozvíjí se glomeruloskleroza u hypertoniků a diabetická nefropatie u diabetiků. Dochází k rozvoji 2., 3., 4. kategorie renálního poškození, až tedy k selhání čili stadium 5. Obě tato kontinua - poškození větších tepen i mikrocirkulace - se vlastně vyvíjí spolu na základě stejných RF, na podkladě stejného patofyziologického pozadí (tzn. zvýšené aktivity sympatického nervového systému – SNS - a reninangiotenzinového systému – RAS). Proto tato kontinua připodobňujeme a uvědomujeme si, že patofyziologie poškození velkých i malých cév probíhá stejně, ikdyž je pravda, že poškození mikrocirkulace není proces identický s aterogenezí. Poškození mikrocirkulace se týká změny struktury arteriol, zúžení lumina malých tepének, řídnutí kapilární sítě a to se na ledvinách projevuje albuminurií, na srdci se zmenšuje koronární rezerva a srdce je náchylnější k ischémiím a podobně

Endotelová dysfunkce je první stadium poškození makro- i mikrocirkulace. Nevíme, zda mikrocirkulační poruchy vznikají dříve, než ty v makrocirkulaci. Zřejmě závisí na citlivosti každého jednotlivce. Je známo, že řada zmíněných RF spolu s hormony RAS a SAS dokáží společně prostřednictvím oxidačního stresu narušovat endotel a ten se pak stává zdrojem zánětu a koagulace.

Apoptóza
Následky porušené mikrocirkulace

Jedním z projevů endotelové dysfunkce je vystupňovaná apoptóza = smrt endotelových buněk. Je jednak naprogramovaná, jednak vystupňovaná vlivem zvýšeného oxidačního stresu, rizikových faktorů, vyšší hladiny katecholaminů, angiotenzinu2. Ztrácí se kontinuita endotelu, začínají další změny, které vedou k tvorbě aterosklerotického plátu a v mikrocirkulaci zase ke strukturálním změnám arteriol.

Na obrázku máme shrnuté následky porušené mikrocirkulace:

  • kostrikce a remodelace arteriol, která se ve velkých arteriích projevízvýšením TK, cévní rezistence
  • řídnutí kapilár v orgánech – ve svalech vede k inzulinové rezistenci, v ledvinách k albuminurii, zvýšené citlivosti glomerulů a tubulů k soli, na mozku kvaskulární demenci, na srdci k ICHS

Poškození mikrocirkulace a makrocirkulace spolu souvisí
3. MAUR a ischemická choroba srdeční

I když jsou oba procesy odlišné, mají společné zázemí, RF, patofyziologický background. Je-li poškozena mikrocirkulace, jsou poškozené cílové orgány. Jsou-li poškozeny větší arterie cílových orgánů, má to za následek poškození mikrocirkulace. Je třeba ovlivňovat obojí.

ARIC Study
HOPE study

Nyní se zamyslíme nad vztahem MAUR a rizikem u pacientů s ICHS.

ARIC je známá epidemiologická studie, která zařadila více než 10 000 mužů a žen a sledovala je více než 10 let. Kromě různých RF a jejich vztahu ke KV příhodám, se také podívala na  osoby s lehce sníženou GF, a zároveň vyšší albuminurii. Albuminurie byla definovaná jako ACR 10 – 29 mg/mmol kreatininu. Vidíme, že osoby, které měly tyto oba faktory, měly relativně vyšší riziko celkové mortality - o 40%, vyšší riziko výskytu koronárních příhod - o 90%, vyšší riziko srdečního selhání– o 80%.

Vrátíme se ke studii HOPE, kterou jsem už zmínila. Zahrnula cca 9 000 vysoce rizikových nemocných, sledovala je téměř 5 let. Pokud si vezmeme albuminurii jako prediktor KV rizika, vidíme, že každé zvýšení o 0,5 mg/mmol bylo v přímé asociaci se zvýšeným rizikem KV příhod o 6% (IM, CMP, KVS úmrtí).

AUR - prediktor stenózy koronárního řečiště
Albuminuria in chronic heart failure: prevalence and prognostic importance

Tento obrázek ukazuje menší velice zajímavou studii z r. 2012. U 232 diabetiků, kteří neprodělali žádnou KV příhodu, ale měli projevy subklinické aterosklerózy, byla provedena CT koronární angiografie. Téměř 1/3 těchto diabetiků měla významnou stenózu někde v koronárním řečišti (významnou stenózu autoři definovali jako ≥ 50% zúžení lumina). Dnes nelze dělat CT AG každému diabetikovi bez symptomů, ale musíme hledat jiné snáze dostupné prediktory, které by nás na toto riziko upozornily. Autoři právě ze všech sledovaných RF vyzdvihli zvýšenou albuminurii (ACR), která byla spojena se 4-násobným rizikem, že daný diabetik má významnou stenózu koronárního řečiště.

Jak už jsem zmínila, albuminurie byla také prognostickým markerem u nemocných se srdečním selháním ve studii CHARM – sledovala nemocné léčené nebo neléčené candesartanem. Nemocným s albuminurií a se srdečním selháním užívající candesartan se sice albuminurie nesnížila, ale měli výrazně horší prognózu - o 40% vyšší riziko, že zemřou, než ti, kteří albuminurii neměli.

Faktory chron. renálního onemocnění
4. Redukce MAUR a KV riziko

Preventivní kardiologové se domnívají, že predikce KV rizika podle Framinghamského rizika nebo podle SCORE, které používáme v Evropě, není zcela přesné. Podhodnocuje riziko mikrovaskulárních komplikací jako chronické renální onemocnění. K základním 5RF jako věk, pohlaví, kouření, systolický TK a hladina celk. cholesterolu chtěli přiřadit nějaké další markery renálního poškození. Zkoušeli zařadit kreatinin, cystatin, GF, ACR, jednotlivě i v kombinacích. Bohužel algoritmus určení KV rizika se nám nijak nezměnil. Jinými slovy, i když považujeme MAUR za důležitý prediktor pro KV riziko, pro poškození ledvin i celkovou mortalitu, zatím nám statisticky nefunguje v predikci KV rizika. Kardiologové tedy říkají, že MAUR není kauzální rizikový faktor, ale marker KV rizika.

Nyní si zodpovíme otázku, zda redukce MAUR nebo neselektivní proteinurie dokáže snížit KV riziko.

Mechanismy snížení AUR
Snížení STK a AUR vede ke snížení KV příhod

Albuminurii dokážeme snížit zdravým životním stylem. Kuřáci, kteří mají významně vyšší albuminurii, přestanou-li kouřit, sníží se i albuminurie, zlepší se endotelová dysfunkce, sníží se KV riziko. Také snížením stresu zvládneme zmenšit MAUR. Nejvíce údajů je snad o použití antihypertenziv. Snížením systémového TK, tím i tlaku v mikrocirkulaci, dokážeme také snížit MAUR i KV riziko. Zejména ACEI nebo sartany mají i antiproliferativní účinky, které nezávisle na snížení TK umí snížit proteinurii. Také léčba dyslipidémie a hyperglykémie dokáže snížit MAUR.

Byla provedena celá řada studií u diabetiků s diabetickou nefropatií (RENAAL, IDNT, podstudie zmiňované HOPE, tzv. MICROHOPE, která ukázala, že když dáme vysoce rizikovým nemocným ramipril ve výšší dávce, snížíme významně albuminurii i výskyt renálních i KV příhod). Máme data u diabetiků i nediabetiků, která říkají, že léčbou hypertenze především používáním inhibitorů RAS dokážeme snížit albuminurii, výskyt mikro- i makrovaskulárních příhod. Ze zmíněných studií je patrné, že snížením tlaku o 5 mmHg snížíme o 3% riziko KV úmrtí, IM, CMP, což je statisticky významné. Pokud snížíme albuminurii o určité definované množství, dokážeme snížit toto riziko také.

Snížení krevního tlaku
Kombinovaný primární cíl

Nyní mi dovolte ukázat výsledky dobře designované studie ADVANCE, provedené právě u DM 2. typu. Vzala diabetiky léčené pro DM, hypertenzi a zároveň dyslipidémie. Ke stávající léčbě, která nesměla obsahovat ACEI, ani indapamid, buď přidali perindopril + indapamid, nebo placebo. Samozřejmě přidání této antihypertenzní kombinace vedlo ke snížení TK (v průměru ze 140,3 na 134,7mm Hg systoly a podobně se snížil i tlak diastolický).

Toto snížení mělo vynikající staticky významný efekt na snížení kombinovaného primárního cíle, čímž byly nejen KV příhody a KV mortalita, ale i mikrovaskulárních komplikace, především renální. Po 2 letech od přidání léčby došlo k významnému snížení makro- i mikrovaskulárních komplikací.

Vliv kombinace perindopril/indapamid na albuminii u pacientů s DM
3 studie v 1 výzkumném programu

Jednalo se o snížení výskytu nové MAUR, progrese MAUR, větší regrese MAUR. Takto byly definovány renální příhody.

Další je studie ACCORD. Zařadila diabetiky 2. typu s chorobou probíhající více než 10 let. Autoři si položili otázku, zda intenzivnější léčba hyperglykémie, dyslipidémie a hypertenze bude výhodnější pro makro- i mikrovaskulární komplikace než léčba standartní. Ve větvi léčené hyperglykémieintenzivnější terapie nevedla k lepším KV výsledkům. Dokonce ti, co jim byla glykémie rychle snížena, měli vyšší KV mortalitu. Co se týče dyslipidémie víme, že léčba statinem a fenofibrátem  neprospěla všem nemocným, ale pouze těm, kteří měli tzv. aterogenní dyslipidémie (↑ TAG, ↓ HDL). Ti, ale představovali ve studii pouze necelou 1/3.

Systolic Pressures
Primary Outcome

Na tomto snímku vidíme, že diabetici, intenzivněji léčení pro hypertenzi, dosáhli systolického tlaku ≤ 120 mm Hg. Tento tlak byl až dosud doporučován jako cílová hodnota u DM i vysoce rizikových pacientů.

Bohužel se, ale ukázalo, že primární kombinovaný cíl (nefatální IM, CMP, KV úmrtí) ani po 3 letech léčby se statisticky nesnížil. Pouze u sekundárních cílů (jednotlivé choroby zvlášť) bylo intenzivní snížení TK výhodné v prevenci CMP, ale nikoli k ICHS. Diabetik, který již má vyvinutou ICHS i komplikace v mikrocirkulaci, potřebuje k udržení funkce orgánů určitý TK a není to TK ≤ 120 mmHg.

ACCORD Study - blood pressure
Kombinovaná hypolipidemická léčba snížila incidenci mikro- i makro-albuminurie u DM2

U diabetiků, sledovaných ve studii, s intenzivně léčeným TK vidíme ↑ S-kreatinin, ↓ GF, ACR neovlivněný. Čili i z pohledu mikrocirkulacenení správné snižovat TK u diabetiků pod 120/80mmHg.

Překvapivě však vyšel výsledek kombinované terapie simvastatinem a fenofibrátem ve srovnání s monoterapií s imvastatinem, kdy kombinace statisticky významně snížila mikro- a i makroalbuminurii.

Mikrovaskulární komplikace: progrese nefropatie u DM2
Změna mikroalbuminurie po 12 a 24 týdnech léčby linagliptinem u pacientů s DM2

V předchozí studii FIELD, kde se u diabetiků 2. typu porovnával efekt léčby fenofibrátem ku placebu, profitovali pacienti z fenofibrátu, protože se jim výrazně snížila progrese albuminurie.

O hyperglykémii a vlivu na MAUR bychom mohli mluvit dlouze. Víme, že každé snížení glykémie vede ke zlepšení endotelové dysfunkce a snížení MAUR. U nejnovějších léků, které se v současnosti začínají užívat u DM 2. typu tzv. inkretiny, se zdá, že dokáží snížit MAUR nezávisle na snížení glykémie. Dokazuje to tato studie: léčba linagliptinem po dobu 12 a 24 týdnů významně snížila MAUR ve srovnání s diabetiky na placebu.

Souhrn
Poslání

Dovolte, abych tedy shrnula tuto přednášku do několika bodů:

 

  • přítomnost albuminurie rozhoduje, zda budeme prehypertonika léčit farmakologicky nebo pouze změnou životního stylu
  • uhypertenze, případně jiného subklinického orgánového postižení hypertonika umožnuje MAUR zařazení do stadia. MAUR patří do stádia 2.
  • je-li u diabetika přítomna MAUR, jiné org. postižení nebo jiný RF, spadá do velmi vysokého KV rizika. Diabetik bez toho má celkové KV riziko vysoké.
  • u kardiaka rozhoduje MAUR zřejmě o prognóze, riziku akutních ischemických příhod prognóze nemocných se srdečním selháním.

 

Albuminurii umíme ovlivnit jak zdravým životním stylem, tak řadou léků:

  • antihypertenziva (ACEI, sartany), které dokáží nejen snížit TK, ale nezávisle i endotelovou dysfunkci, MAUR
  • léčba hyperglykémie – inhibitory DPP4 =inkretiny budou mít tento efekt nezávisle na snížení glykémie
  • léčba dyslipidémie - především fibráty v kombinaci se simvastatinem i samostatně

Posláním této přednášky je, abychom si uvědomili, že albuminurie se má vyšetřovat, že je to důležitý marker endotelové dysfunkce, prediktor KV rizika i prognostický marker u hypertoniků, kardiaků, nemocných se srdečním selháním. Albuminurii je třeba vyšetřovat a ovlivňovat, i když z kardiologického hlediska se jedná o marker rizika nikoli o kauzální rizikový faktor.