"Atlas hematologie" zahrnuje fotografie a popis nejdůležitějších morfologických znaků jednotlivých vývojových stadií krevních buněk. Postupně bude rozšiřován o další fotografie fyziologických i patologických krevních elementů.
Znalosti morfologie krevních buněk si ověříte v "morfologickém testu". V testu "kazuistiky" jde o ověření znalosti souvislostí mezi klinickým, laboratorním a morfologickým nálezem u jednotlivých hematologických onemocnění.
Jedná se o soubor 4 kurzů, které pokrývají tato témata:
- Kurz 1: Buňky s potenciálem soudního sporu
- Kurz 2: Poznatky o patogenezi dlaždicového karcinomu čípku dělohy v roce 2020
- Kurz 3: Novou IECC klasifikaci endocervikálních adenokarcinomů a její dopady na gynekologickou cytologii
- Kurz 4: Vícejaderné buňky v gynekologické cytologii
Délka studia je 8 hodin.
Kurz "Kardiomarkery v klinické praxi" shrnuje aktuální poznatky z použití kardiálních troponinů v diagnostice akutního infarktu myokardu i v prognostické stratifikaci pacientů podle hodnot kardiálních troponinů. Dále se zaměřuje na úlohu natriuretických peptidů v diagnostice srdečního selhání.
Autor: MUDr. Rajdl Daniel, Ph.D.
V kurzu "Nádorové markery" jsou shrnuty poznatky o nádorových markerech využívaných v klinické praxi. Kurz vás seznámí s optimálním využitím nádorových markerů v různých fázích klinického rozhodování a s interpretací výsledku stanovení, přináší i přehled běžně či méně běžně užívaných nádorových markerů včetně jejich referenčních hladin.
V kurzu "Principy imunoanalytických metod" se zájemce dozví, co je imunoanalýza a proč zrovna tato metoda umožňuje stanovit i nepatrná množství biomolekul v tělních tekutinách, a pronikne do tajů analytických a klinických parametrů. Seznámí se blíže s některými variantami imunoanalytických metod a zjistí, proč je obtížné porovávat výsledky různých imunoanalytických technologií mezi sebou aneb "když dvě laboratoře měří totéž, není to totéž". V neposlední řadě se dozví o moderních multiplexových metodách, které si již vytvořily pevné místo v biomedicínském výzkumu..
EBV patří do skupiny herpetických virů. Pro tuto skupinu virů je charakteristický dvoufázový životní cyklus, který zahrnuje dva alternativní programy - latentní infekci a produktivní infekci. Během latentní infekce virus přetrvává v hostitelské buňce a tvorba virových proteinů je omezena, během produktivní ( aktivní) infekce se virus množí a šíří do dalších buněk organismu. Většina naší populace je EBV nakažena a infekce je spojena s celoživotním nosičstvím latentně infikovaných buněk s možností opakované reaktivace produktivního cyklu viru. Typickou hostitelskou buňkou je B-lymfocyt. Latentní infekce B-lymfocytů vede k jejich transformaci v dělící se lymfoblasty, které jsou rozpoznávány a kontrolovány imunitním systémem hostitele. Pokud je tento „imunitní dozor" nedostatečný ( např. při primoinfekci nebo imunodeficienci), mohou EBV-transformované lymfocyty způsobit lymfoproliferativní onemocnění ( infekční mononukleoza, posttransplantační lymfoproliferativní nemoc). Ve vzácných případech se EBV může podílet na vzniku některých zhoubných nádorů ( Burkittův lymfom, nasopharyngeální karcinom, Hodkinův lymfom a další). V těchto případech se jedná o náhodný jev, kdy virus infikuje již geneticky poškozenou buňku, přispívá k jejímu přežití a k dalšímu vývoji maligního klonu . Pro diagnostiku onemocnění souvisejících s EBV se používají nepřímé diagnostické metody, založené na průkazu specifických protilátek, a přímé metody, založené na detekci, či kvantifikaci virové DNA v klinických vzorcích. Sérologické vyšetření EBV je založeno na určení vzorce protilátek ( IgG a IgM protilátek proti kapsidovému antigenu, IgG protilátek proti nukleárnímu antigenu EBNA1 a IgG protilátek proti časnému antigenu), který umožňuje rozlišit aktivní a latentní infekci a primární infekci od reaktivace. Doplňkovými metodami je stanovení avidity protilátek a průkaz heterofilních protilátek u infekční mononukleozy. U reaktivací EBV a u pacientů s polyklonální aktivací imunitního systému ( chronické záněty, autoimunitní onemocnění) je sérologický obraz EBV často velmi obtížně interpretovatelný. Pro diagnostiku chronické aktivní infekce a lymfoproliferativních komplikací u imunodeficientních pacientů je nutno využít přímé diagnostické metody, například stanovení hladiny virové DNA v periferní krvi metodou kvantitativní PCR.
obory: serologie, infekční lékařství
Tento kurz shrnuje současné znalosti o chemické struktuře a metabolismu Vitamínu D, metodách jeho stanovení, jejich výhodách a limitech. Diskutovány jsou z různých úhlů pohledu i otázky referenčních rozmezí a optimální interpretace nízkých hladin vitamínu D v cirkulující krvi. Zároveň je i podrobně diskutována vysoce aktuální otázka důsledků nízké hladiny vitamínu D v klinické praxi. Především jsou materiály zaměřeny na vztah ke kardiovaskulárním chorobám, diabetu, neurologickým onemocněním a k nádorům. Doufáme, že tyto materiály usnadní orientaci v obrovské změti publikací, která v současné době existuje.
Tento kurz je určený pro všechny formy výuky základní a klinické biochemie na lékařských a farmaceutických fakultách, jako i dalších biologických oborů se zaměřením na zdravotní péči. Úvodní kapitoly dávají čtenářovi přehled o různých typech volných radikálů, oxidačním stresu a způsobech, kterými se vůči němu organizmus brání - na úrovni neenzymových a enzymových antioxidačních systémů. Samostatná kapitola se zaměřuje na problematiku stanovení markerů oxidačního stresu v experimentální i klinické praxi. Závěrečné kapitoly přinášejí přehled nejnovějších poznatků v oblasti studií, které hodnotí vliv životního stylu na oxidační stres a účast volných radikálů v procesech vzniku a rozvoje vybraných onemocnění.
Počet kreditů ČLK: 3
Přednášející: PharmDr. Katarína Šišková, PhD.